TEXT 32

Text

Verš

yadṛcchayā copapannaṁ
svarga-dvāram apāvṛtam
sukhinaḥ kṣatriyāḥ pārtha
labhante yuddham īdṛśam

Synonyms

Synonyma

yadṛcchayā — von sich aus; ca — auch; upapannam — gekommen zu; svarga — der himmlischen Planeten; dvāram — Tor; apāvṛtam — weit offen; sukhinaḥ — sehr glücklich; kṣatriyāḥ — die Mitglieder des königlichen Standes; pārtha — o Sohn Pṛthās; labhante — erreichen; yuddham — Krieg; īdṛśam — wie dieser.

yadṛcchayā — sama od sebe; ca — rovněž; upapannam — přišla k; svarga — nebeských planet; dvāram — dveře; apāvṛtam — otevřené dokořán; sukhinaḥ — šťastní; kṣatriyāḥ — kṣatriyové; pārtha — ó synu Pṛthy; labhante — získávají; yuddham — válka; īdṛśam — taková.

Translation

Překlad

O Pārtha, glücklich sind die kṣatriyas, denen sich unverhofft solche Gelegenheiten zum Kampf bieten, da ihnen dadurch die Tore zu den himmlischen Planeten geöffnet werden.

Ó Pārtho, šťastni jsou kṣatriyové, kterým se bez hledání naskytne taková příležitost k boji, otevírající jim brány nebeských planet!

Purport

Význam

ERLÄUTERUNG: Als höchster Lehrer der Welt verurteilt Śrī Kṛṣṇa die Haltung Arjunas, der sagte: „Ich sehe in diesem Kampf nichts Gutes. Ewiger Aufenthalt in der Hölle wird die Folge sein.“ Solche Äußerungen Arjunas waren nur auf Unwissenheit zurückzuführen. Er wollte bei der Erfüllung seiner ihm zugeordneten Pflicht gewaltlos werden. Auf dem Schlachtfeld zu stehen und gewaltlos zu werden ist die Philosophie der Narren. In der Parāśara-smṛti, den religiösen Gesetzen, die von Parāśara, dem großen Weisen und dem Vater Vyāsadevas, verfaßt wurden, heißt es:

Svrchovaný učitel světa Pán Kṛṣṇa odsuzuje postoj Arjuny, který řekl: “Nevidím na tomto boji nic dobrého. Povede k trvalému životu v pekle.” Tato Arjunova slova pramenila pouze z nevědomosti. Když šlo o plnění vlastní povinnosti, chtěl zastávat nenásilí. Být kṣatriyou a začít na bojišti zastávat nenásilí je filozofie hlupáků. V Parāśara-smṛti, sbírce náboženských zákonů sestavené Parāśarou, který byl velkým mudrcem a otcem Vyāsy, je řečeno:

kṣatriyo hi prajā rakṣan
śastra-pāṇiḥ pradaṇḍayan
nirjitya para-sainyādi
kṣitiṁ dharmeṇa pālayet

„Es ist die Pflicht des kṣatriya, die Bürger vor allen auftretenden Schwierigkeiten zu schützen, und aus diesem Grund muß er in manchen Fällen Gewalt anwenden, um Gesetz und Ordnung aufrechtzuerhalten. Daher hat er die Pflicht, die Soldaten feindlicher Könige zu besiegen, um dann auf der Grundlage religiöser Pflichten die Welt zu regieren.“

“Kṣatriya má povinnost chránit občany před potížemi všeho druhu, a z toho důvodu musí k zachování zákona a řádu použít v některých případech násilí. Musí proto porážet vojáky nepřátelsky smýšlejících králů a tak v zájmu náboženských zásad vládnout světu.”

Wenn man alle Gesichtspunkte in Betracht zieht, hatte Arjuna keinen Grund, sich vom Kampf zurückzuziehen. Wenn er seine Feinde besiegte, würde er sich des Königreichs erfreuen können, und wenn er in der Schlacht sterben sollte, würde er auf die himmlischen Planeten erhoben werden, deren Tore ihm weit offenstanden. Zu kämpfen würde ihm also in jedem Fall nützen.

Při uvážení všech hledisek je zřejmé, že Arjuna neměl jediný důvod zdržet se boje. Kdyby své nepřátele porazil, těšil by se z království, a kdyby v bitvě zemřel, dostal by se na nebeské planety, jejichž brány mu byly otevřené dokořán. Boj by mu v obou případech přinesl prospěch.