ŚB 9.19.11
Dévanágarí
सम्बद्धवृषण: सोऽपि ह्यजया कूपलब्धया ।
कालं बहुतिथं भद्रे कामैर्नाद्यापि तुष्यति ॥ ११ ॥
कालं बहुतिथं भद्रे कामैर्नाद्यापि तुष्यति ॥ ११ ॥
Verš
sambaddha-vṛṣaṇaḥ so ’pi
hy ajayā kūpa-labdhayā
kālaṁ bahu-tithaṁ bhadre
kāmair nādyāpi tuṣyati
hy ajayā kūpa-labdhayā
kālaṁ bahu-tithaṁ bhadre
kāmair nādyāpi tuṣyati
Synonyma
sambaddha-vṛṣaṇaḥ — se znovu připojenými varlaty; saḥ — on; api — také; hi — jistě; ajayā — s kozou; kūpa-labdhayā — kterou vysvobodil ze studny; kālam — po dobu; bahu-titham — velice dlouhou; bhadre — má milá ženo; kāmaiḥ — se svými chtivými touhami; na — ne; adya api — dodnes; tuṣyati — uspokojen.
Překlad
“Má milá ženo, když kozel získal zpět svá varlata, dále si užíval s kozou, kterou kdysi vysvobodil ze studny. Přestože se však tomuto požitku oddával po mnoho let, dodnes není uspokojen.”
Význam
Když je muž připoután láskou ke své manželce, podléhá pohlavním touhám, které je velice obtížné překonat. Podle pravidel védské civilizace proto musí dobrovolně svůj takzvaný domov opustit a odejít do lesa. Pañcāśordhvaṁ vanaṁ vrajet. Lidský život je určený pro podstoupení této tapasyi neboli askeze. Touto askezí-tím, že člověk dobrovolně zanechá manželského pohlavního života a odejde do lesa, aby se ve společnosti oddaných věnoval duchovním činnostem-se naplní skutečný smysl lidského života.