ŚB 8.6.12
Dévanágarí
यथाग्निमेधस्यमृतं च गोषु
भुव्यन्नमम्बूद्यमने च वृत्तिम् ।
योगैर्मनुष्या अधियन्ति हि त्वां
गुणेषु बुद्ध्या कवयो वदन्ति ॥ १२ ॥
भुव्यन्नमम्बूद्यमने च वृत्तिम् ।
योगैर्मनुष्या अधियन्ति हि त्वां
गुणेषु बुद्ध्या कवयो वदन्ति ॥ १२ ॥
Verš
yathāgnim edhasy amṛtaṁ ca goṣu
bhuvy annam ambūdyamane ca vṛttim
yogair manuṣyā adhiyanti hi tvāṁ
guṇeṣu buddhyā kavayo vadanti
bhuvy annam ambūdyamane ca vṛttim
yogair manuṣyā adhiyanti hi tvāṁ
guṇeṣu buddhyā kavayo vadanti
Synonyma
yathā — jako; agnim — oheň; edhasi — ve dřevě; amṛtam — mléko, které je jako nektar; ca — a; goṣu — od krav; bhuvi — na zemi; annam — obilniny; ambu — voda; udyamane — v podnikání; ca — také; vṛttim — živobytí; yogaiḥ — praktikováním bhakti-yogy; manuṣyāḥ — lidské bytosti; adhiyanti — získávají; hi — vskutku; tvām — Tebe; guṇeṣu — v hmotných kvalitách přírody; buddhyā — inteligencí; kavayaḥ — velké osobnosti; vadanti — říkají.
Překlad
Tak jako lze získat oheň ze dřeva, mléko z kravského vemene, obilniny a vodu ze země a prospívající živobytí z průmyslového podnikání, lze také praktikováním bhakti-yogy získat dokonce i v hmotném světě Tvoji přízeň nebo se na Tebe moudře obrátit. Všichni zbožní lidé to potvrzují.
Význam
I když je Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, nirguṇa — nelze Ho nalézt v hmotném světě — zároveň celým hmotným světem prostupuje, jak uvádí Bhagavad-gīta (mayā tatam idaṁ sarvam). Hmotný svět není nic jiného než expanze Pánovy hmotné energie a celý vesmírný projev spočívá na Něm (mat-sthāni sarva-bhūtāni). Přesto zde Nejvyššího Pána není možné nalézt (na cāhaṁ teṣv avasthitaḥ). Oddaný však může spatřit Nejvyšší Osobnost Božství díky praktikování bhakti-yogy. Člověk se obvykle nezačíná věnovat bhakti-yoze, aniž by se jí zabýval již v minulých životech. Navíc s ní může začít jedině milostí duchovního mistra a Kṛṣṇy. Guru- kṛṣṇa-prasāde pāya bhakti-latā-bīja. Semeno oddané služby lze získat milostí gurua, duchovního mistra, a Kṛṣṇy, Nejvyšší Osobnosti Božství.
Pouze praktikováním bhakti-yogy se dá získat přízeň Nejvyššího Pána a uvidět Ho tváří v tvář (premāñjana-cchurita-bhakti-vilocanena santaḥ sadaiva hṛdayeṣu vilokayanti). Pána není možné spatřit prostřednictvím jiných metod, jakými jsou karma, jñāna nebo yoga. Oddaný musí rozvíjet bhakti-yogu pod vedením duchovního učitele (śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ smaraṇaṁ pāda-sevanam). Pak může Pána vidět dokonce i v tomto hmotném světě, kde je Pán neviditelný. To potvrzuje Bhagavad-gītā (bhaktyā mām abhijānāti yāvān yaś cāsmi tattvataḥ) i Śrīmad-Bhāgavatam (bhaktyāham ekayā grāhyaḥ). Oddanou službou lze tedy získat přízeň Nejvyšší Osobnosti Božství, přestože materialisté Pána nevidí a nedokáží Mu porozumět.
V tomto verši je rozvíjení bhakti-yogy přirovnáno k mnoha hmotným činnostem. Třením můžeme ze dřeva získat oheň, kopáním ze země obilniny a vodu a z kravského vemene dojením nektarové mléko. Mléko se přirovnává k nektaru, který může člověk pít, aby byl nesmrtelný. Samotné pití mléka samozřejmě nikomu nesmrtelnost nezaručí, ale může prodloužit jeho život. V moderní civilizaci lidé nepovažují mléko za důležité, a proto nežijí příliš dlouho. I když se v současném věku mohou dožít až sta let, jejich život se zkracuje tím, že nepijí dostatek mléka. To je známka Kali-yugy. V Kali-yuze lidé místo pití mléka raději zabíjejí zvířata a jedí jejich maso. Nejvyšší Pán svými pokyny v Bhagavad-gītě (go-rakṣya) nabádá k ochraně krav. Krávu je třeba chránit, brát si od ní mléko a různými způsoby ho zpracovávat. Člověk by měl požívat mléko v hojnosti, a tak si prodlužovat život, rozvíjet mozek, vykonávat oddanou službu a nakonec získat přízeň Nejvyšší Osobnosti Božství. Tak jako je nezbytné obděláváním země získávat obilniny a vodu, je rovněž nezbytné ochraňovat krávy a z jejich vemen získávat nektarové mléko.
Lidé tohoto věku tíhnou k průmyslovému podnikání, aby si zajistili pohodlný život, ale odmítají vynakládat úsilí na oddanou službu, jejíž pomocí mohou dosáhnout konečného cíle života, návratu domů, zpět k Bohu. Bohužel, jak je řečeno: na te viduḥ svārtha-gatiṁ hi viṣṇuṁ durāśayā ye bahir- artha-māninaḥ. Lidé bez duchovního vzdělání nevědí, že konečným cílem života je vrátit se domů, zpátky k Bohu. Jelikož na to zapomínají, musí těžce pracovat, i když jim to přináší zklamání (moghāśā mogha-karmāṇo mogha-jñānā vicetasaḥ). Takzvaní vaiśyové — průmyslníci či obchodníci — se angažují ve velkých průmyslových podnicích, ale obilniny a mléko je nezajímají. Jak je však naznačeno zde, vykopeme-li vodu, můžeme i na poušti pěstovat obilniny; pěstujeme-li obilniny a zeleninu, můžeme chránit krávy; ochráníme-li krávy, můžeme od nich získat velké množství mléka, a budeme-li mít dostatek mléka, obilnin a zeleniny, můžeme připravit stovky chutných jídel. Toto jídlo můžeme šťastně jíst, a tak se vyvarovat průmyslových podniků a nezaměstnanosti.
Zemědělství a ochrana krav jsou cestou, jak se zbavit hříchů a následně vyvinout pouto k oddané službě. Hříšní lidé nemohou být k oddané službě přitahováni. V Bhagavad-gītě (7.28) je uvedeno:
yeṣāṁ tv anta-gataṁ pāpaṁ
janānāṁ puṇya-karmaṇām
te dvandva-moha-nirmuktā
bhajante māṁ dṛḍha-vratāḥ
janānāṁ puṇya-karmaṇām
te dvandva-moha-nirmuktā
bhajante māṁ dṛḍha-vratāḥ
“Ti, kdo jednali zbožně v tomto i dřívějších životech a jejichž hříšné činy jsou zcela vymazány, jsou osvobozeni od dualit iluze a s odhodláním Mi slouží.” Většina lidí v tomto věku Kali žije krátce, hříšně, je nešťastná a podléhá stresu (mandāḥ sumanda-matayo manda-bhāgyā hy upadrutāḥ). Jim Caitanya Mahāprabhu poradil:
harer nāma harer nāma
harer nāmaiva kevalam
kalau nāsty eva nāsty eva
nāsty eva gatir anyathā
harer nāmaiva kevalam
kalau nāsty eva nāsty eva
nāsty eva gatir anyathā
“Jediným způsobem osvobození v tomto věku hádek a pokrytectví je zpívání svatého jména Pána. Není žádná jiná cesta. Není žádná jiná cesta. Není žádná jiná cesta.”