Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 7.15.47

Verš

pravṛttaṁ ca nivṛttaṁ ca
dvi-vidhaṁ karma vaidikam
āvartate pravṛttena
nivṛttenāśnute ’mṛtam

Synonyma

pravṛttam — záliba v hmotném požitku; ca — a; nivṛttam — zastavení hmotného požitku; ca — a; dvi-vidham — tyto dva druhy; karma — činností; vaidikam — doporučené ve Védách; āvartate — živá bytost putuje nahoru a dolů v koloběhu saṁsāry; pravṛttena — kvůli sklonu užívat si hmotných činností; nivṛttena — ale díky zanechání těchto činností; aśnute — užívá si; amṛtam — věčného života.

Překlad

Podle Véd existují dva druhy činností: pravṛtti a nivṛtti. Činnosti pravṛtti se týkají zlepšování postavení v materialistickém životě, zatímco nivṛtti znamená zastavení hmotných tužeb. Kvůli činnostem pravṛtti živá bytost trpí v hmotném otroctví, ale činnostmi nivṛtti se očišťuje a připravuje na věčný, blažený život.

Význam

Bhagavad-gītā (16.7) dokládá, že asurové, neoddaní, nedokáží rozlišit mezi pravṛtti a nivṛtti (pravṛttiṁ ca nivṛttiṁ ca janā na vidur āsurāḥ). Dělají, co se jim zlíbí. Myslí si o sobě, že nezávisejí na silné hmotné přírodě, a proto jsou nezodpovědní a nesnaží se jednat zbožně. Bhakti samozřejmě nezávisí na zbožném či bezbožném jednání. Śrīmad-Bhāgavatam (1.2.6) uvádí:

sa vai puṁsām paro dharmo
yato bhaktir adhokṣaje
ahaituky apratihatā
yayātmā suprasīdati

“Nejvyšší činností (dharmou) pro celé lidstvo je ta, která umožňuje dosáhnout láskyplné oddané služby transcendentnímu Pánu. Aby tato služba úplně uspokojila vlastní já, musí být nemotivovaná a nepřerušovaná.” Nicméně ti, kdo jednají zbožně, mají lepší příležitost stát se oddanými. V Bhagavad-gītě (7.16) Kṛṣṇa říká: catur-vidhā bhajante māṁ janāḥ sukṛtino 'rjuna — “Ó Arjuno, čtyři druhy zbožných lidí Mi začínají prokazovat oddanou službu.” Ten, kdo přijme proces oddané služby, byť i s nějakým hmotným motivem, je považován za zbožného, a jelikož přichází za Kṛṣṇou, postupně dospěje na úroveň bhakti. Pak odmítne přijmout od Pána jakékoliv hmotné požehnání, tak jako to učinil Dhruva Mahārāja (svāmin kṛtārtho 'smi varaṁ na yāce). I když má hmotné sklony, může se uchýlit k lotosovým nohám Kṛṣṇy a Balarāma či Gaury a Nitāie, aby se rychle od všech hmotných tužeb očistil (kṣipraṁ bhavati dharmātmā śaśvac chāntiṁ nigacchati). Jakmile se živá bytost zbaví sklonů ke zbožnému a bezbožnému jednání, má dokonalé přepoklady k návratu domů, zpátky k Bohu.