ŚB 7.13.33
Dévanágarí
राजतश्चौरत: शत्रो: स्वजनात्पशुपक्षित: ।
अर्थिभ्य: कालत: स्वस्मान्नित्यं प्राणार्थवद्भयम् ॥ ३३ ॥
अर्थिभ्य: कालत: स्वस्मान्नित्यं प्राणार्थवद्भयम् ॥ ३३ ॥
Verš
rājataś caurataḥ śatroḥ
sva-janāt paśu-pakṣitaḥ
arthibhyaḥ kālataḥ svasmān
nityaṁ prāṇārthavad bhayam
sva-janāt paśu-pakṣitaḥ
arthibhyaḥ kālataḥ svasmān
nityaṁ prāṇārthavad bhayam
Synonyma
rājataḥ — z vlády; caurataḥ — ze zlodějů a darebáků; śatroḥ — z nepřátel; sva-janāt — z příbuzných; paśu-pakṣitaḥ — ze zvířat a ptáků; arthibhyaḥ — ze žebráků a lidí, kteří chtějí milodary; kālataḥ — z času; svasmāt — i ze sebe samotného; nityam — vždy; prāṇa-artha-vat — pro toho, kdo je obdařen životem či penězi; bhayam — strach.
Překlad
Ti, kdo jsou po hmotné stránce považováni za mocné a bohaté, jsou vždy plni úzkosti kvůli zákonům stanoveným vládou, zlodějům a darebákům, nepřátelům, členům své rodiny, zvířatům, ptákům, lidem, kteří chtějí milodary, času, jemuž se nelze vyhnout, a dokonce i kvůli sobě samotným. Žijí tedy v neustálém strachu.
Význam
Slovo svasmāt znamená “ze sebe samotného”. Kvůli připoutanosti k penězům se ten nejbohatší člověk bojí dokonce i sám sebe. Má strach, že nezajistil své peníze dostatečně bezpečným způsobem nebo se dopustil nějaké chyby. Vedle vlády a její daně z příjmu a vedle zlodějů myslí i jeho vlastní příbuzní neustále na to, jak ho využít a připravit o peníze. Někdy jsou tito příbuzní popisováni slovy sva-janaka-dasyu, což znamená “darebáci a zloději přestrojení za příbuzné”. Není tedy třeba hromadit peníze či zbytečně usilovat o to, abychom jich měli stále více. Skutečným zájmem v životě je ptát se: “Kdo jsem?” a poznat své vlastní já. Je třeba porozumět postavení živé bytosti v tomto hmotném světě a způsobu, jak se vrátit domů, zpátky k Bohu.