Śrīmad-bhāgavatam 6.4.45
Verš
manavo vibudheśvarāḥ
vibhūtayo mama hy etā
bhūtānāṁ bhūti-hetavaḥ
Synonyma
brahmā — Pán Brahmā; bhavaḥ — Pán Śiva; bhavantaḥ — vy všichni Prajāpatiové; ca — a; manavaḥ — Manuové; vibudha-īśvarāḥ — nejrůznější polobozi (jako například Slunce, Měsíc, Venuše, Mars a Jupiter, kteří mají na starosti různé činnosti přinášející blaho světu); vibhūtayaḥ — expanze energie; mama — Mé; hi — vskutku; etāḥ — všichni tito; bhūtānām — všech živých bytostí; bhūti — blaha; hetavaḥ — příčiny.
Překlad
Pán Brahmā, Pán Śiva, Manuové, všichni ostatní polobozi na vyšších planetárních soustavách a vy, Prajāpatiové, kteří zvyšujete počet obyvatel, jednáte ve prospěch všech živých bytostí. Jakožto expanze Mé okrajové energie jste tedy inkarnacemi Mých různých vlastností.
Význam
Existují různé druhy inkarnací či expanzí Nejvyšší Osobnosti Božství. Expanze Jeho osobnosti, viṣṇu-tattva, se nazývají expanze svāṁśa, zatímco živé bytosti — které nejsou viṣṇu-tattva, ale jīva-tattva — se nazývají vibhinnāṁśa, oddělené expanze. I když Prajāpati Dakṣa není na stejné úrovni jako Pán Brahmā a Pán Śiva, je k nim přirovnán, protože slouží Pánu. Ve službě Osobnosti Božství neplatí, že by Pán Brahmā byl považován za významného, zatímco obyčejná lidská bytost, která se snaží kázat slávu Pána, by byla považována za podřadnou. Takové rozdíly zde neexistují. Každý, kdo slouží Pánu, je Mu duchovně velice drahý — bez ohledu na to, zda má z hmotného hlediska vysoké či nízké postavení. Śrīla Madhvācārya v této souvislosti uvádí následující citát z Tantra-nirṇayi:
brahmādyās tu vibhūtayaḥ
tad-antaryāmiṇaś caiva
matsyādyā vibhavāḥ smṛtāḥ
Všechny živé bytosti od Pána Brahmy níže, které slouží Pánu, jsou neobyčejné a nazývají se vibhūti. Pán říká v Bhagavad-gītě (10.41):
śrīmad ūrjitam eva vā
tat tad evāvagaccha tvaṁ
mama tejo-'ṁśa-sambhavam
“Věz, že všechny bohaté, krásné a slavné výtvory povstávají z pouhého zlomku Mé nádhery.” Živá bytost zvláště zplnomocněná jednat jménem Pána se nazývá vibhūti, zatímco inkarnace Pána kategorie viṣṇu-tattva, jako například Matsya avatāra (keśava dhṛta-mīna-śarīra jaya jagad-īśa hare), se nazývají vibhava.