ŚB 5.7.4
Dévanágarí
स बहुविन्महीपति: पितृपितामहवदुरुवत्सलतया स्वे स्वे कर्मणि वर्तमाना: प्रजा: स्वधर्ममनुवर्तमान: पर्यपालयत् ॥ ४ ॥
Verš
sa bahuvin mahī-patiḥ pitṛ-pitāmahavad uru-vatsalatayā sve sve karmaṇi vartamānāḥ prajāḥ sva-dharmam anuvartamānaḥ paryapālayat.
Synonyma
saḥ — ten král (Mahārāja Bharata); bahu-vit — velmi pokročilý v poznání; mahī-patiḥ — vládce Země; pitṛ — otec; pitāmaha — děd; vat — přesně jako; uru-vatsalatayā — měl tu vlastnost, že byl velice laskavý k občanům; sve sve — ve svých příslušných; karmaṇi — povinnostech; vartamānāḥ — zůstávali; prajāḥ — občané; sva-dharmam anuvartamānaḥ — dokonale zaměstnaný plněním svých předepsaných povinností; paryapālayat — vládl.
Překlad
Mahārāja Bharata byl velmi učený a zkušený král Země. Plnil své předepsané povinnosti a dokonale vládl občanům, ke kterým byl stejně laskavý jako jeho předchůdci, otec a děd. Všechny zaměstnával ve vykonávání příslušných povinností, a takto vládl Zemi.
Význam
Je velice důležité, aby hlavní výkonný představitel státu vládl občanům tak, že je bude plně zaměstnávat ve vykonávání příslušných předepsaných povinností. Někteří z občanů byli brāhmaṇové, jiní kṣatriyové a další vaiśyové a śūdrové. Povinností vlády je dohlédnout, aby občané v zájmu svého duchovního pokroku jednali podle tohoto hmotného rozdělení. Nikdo nemá v žádném případě zůstat nezaměstnaný. Každý člověk musí po hmotné stránce jednat jako brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya či śūdra, a po duchovní stránce jako brahmacārī, gṛhastha, vānaprastha či sannyāsī. I když měla dříve vláda podobu monarchie, všichni králové byli k občanům velice laskaví a pečlivě se starali, aby každý vykonával své předepsané povinnosti. Společnost byla tedy spravována tak, že vše probíhalo hladce.