ŚB 5.17.16
Dévanágarí
भवानीनाथै: स्त्रीगणार्बुदसहस्रैरवरुध्यमानो भगवतश्चतुर्मूर्तेर्महापुरुषस्य तुरीयां तामसीं मूर्तिं प्रकृतिमात्मन: सङ्कर्षणसंज्ञामात्मसमाधिरूपेण सन्निधाप्यैतदभिगृणन् भव उप-धावति ॥ १६ ॥
Verš
bhavānī-nāthaiḥ strī-gaṇārbuda-sahasrair avarudhyamāno bhagavataś catur-mūrter mahā-puruṣasya turīyāṁ tāmasīṁ mūrtiṁ prakṛtim ātmanaḥ saṅkarṣaṇa-saṁjñām ātma-samādhi-rūpeṇa sannidhāpyaitad abhigṛṇan bhava upadhāvati.
Synonyma
bhavānī-nāthaiḥ — společností Bhavānī; strī-gaṇa — žen; arbuda-sahasraiḥ — deseti miliardami; avarudhyamānaḥ — neustále obsluhovaný; bhagavataḥ catuḥ-mūrteḥ — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, který se expanduje do čtyř; mahā-puruṣasya — Nejvyšší Osoby; turīyām — čtvrtá expanze; tāmasīm — ve vztahu ke kvalitě nevědomosti; mūrtim — podoba; prakṛtim — jako zdroj; ātmanaḥ — sebe (Pána Śivy); saṅkarṣaṇa-saṁjñām — známý jako Saṅkarṣaṇa; ātma-samādhi-rūpeṇa — meditací o Něm v tranzu; sannidhāpya — přibližuje Ho; etat — toto; abhigṛṇan — jasně přednášející; bhavaḥ — Pán Śiva; upadhāvati — uctívá.
Překlad
V Ilāvṛta-varṣe Pána Śivu neustále obklopuje deset miliard služebnic bohyně Durgy, které mu věrně slouží. Čtyřnásobnou expanzi Nejvyššího Pána tvoří Vāsudeva, Pradyumna, Aniruddha a Saṅkarṣaṇa. Saṅkarṣaṇa jakožto čtvrtá expanze je bezpochyby transcendentální, ale jelikož Jeho činnosti — zničení hmotného světa — náleží ke kvalitě nevědomosti, je známý jako tāmasī, Pánova podoba v kvalitě nevědomosti. Pán Śiva ví, že Saṅkarṣaṇa je původní příčinou jeho vlastní existence, a proto o Něm neustále v tranzu medituje recitováním následující mantry.
Význam
Někdy můžeme vidět obrazy Pána Śivy v meditaci. Tento verš vysvětluje, že Pán Śiva neustále v tranzu medituje o Pánu Saṅkarṣaṇovi. Pán Śiva má na starosti zničení hmotného světa. Pán Brahmā hmotný svět tvoří, Pán Viṣṇu ho udržuje a Pán Śiva ho ničí. Jelikož ničení patří do kvality nevědomosti, jsou Pán Śiva a jeho uctívané Božstvo, Saṅkarṣaṇa, odborně nazýváni tāmasī. Pán Śiva je inkarnací tamo-guṇy. On i Saṅkarṣaṇa jsou vždy osvícení a zaujímají transcendentální postavení, a proto nemají s kvalitami hmotné přírody — dobrem, vášní a nevědomostí — nic společného, ale jelikož jejich činnosti vyžadují, aby byli ve styku s kvalitou nevědomosti, jsou někdy označováni slovem tāmasī.