ŚB 5.15.11
Dévanágarí
छन्दांस्यकामस्य च यस्य कामान्दुदूहुराजह्रुरथो बलिं नृपा: । प्रत्यञ्चिता युधि धर्मेण विप्रायदाशिषां षष्ठमंशं परेत्य ॥ ११ ॥
Verš
chandāṁsy akāmasya ca yasya kāmān
dudūhur ājahrur atho baliṁ nṛpāḥ
pratyañcitā yudhi dharmeṇa viprā
yadāśiṣāṁ ṣaṣṭham aṁśaṁ paretya
dudūhur ājahrur atho baliṁ nṛpāḥ
pratyañcitā yudhi dharmeṇa viprā
yadāśiṣāṁ ṣaṣṭham aṁśaṁ paretya
Synonyma
chandāṁsi — nejrůznější části Ved; akāmasya — toho, kdo netouží po osobním smyslovém požitku; ca — také; yasya — jehož; kāmān — všechny žádoucí věci; dudūhuḥ — poskytnuté; ājahruḥ — nabízeli; atho — takto; balim — dary; nṛpāḥ — všichni králové; pratyañcitāḥ — uspokojení jeho bojem proti nim; yudhi — ve válce; dharmeṇa — náboženskými zásadami; viprāḥ — všichni brāhmaṇové; yadā — když; āśiṣām — požehnání; ṣaṣṭham aṁśam — jednu šestinu; paretya — v příštím životě.
Překlad
I když král Gaya osobně netoužil po smyslovém požitku, všechna jeho přání se splnila díky jeho vykonávání védských obřadů. Všichni králové, s nimiž se Mahārāja Gaya musel střetnout v boji, byli nuceni bojovat podle náboženských zásad. Byli s jeho bojem velice spokojeni a dávali mu dary všeho druhu. Také všichni brāhmaṇové v jeho království byli velmi spokojeni s jeho štědrými milodary, a proto věnovali šestinu svých zbožných činností ve prospěch jeho blaha v příštím životě.
Význam
Jako kṣatriya neboli vládce musel Mahārāja Gaya někdy bojovat s podřízenými králi, aby udržel svou vládu, ale u podřízených králů to nevyvolávalo nespokojenost, protože věděli, že bojuje pro náboženské zásady. Přijali proto své podřízené postavení a přinášeli mu dary všeho druhu. Brāhmaṇy vykonávající védské obřady král potěšil natolik, že se s ním ochotně podělili o šestinu svých zbožných činností, aby získal prospěch v příštím životě. Všichni brāhmaṇové a kṣatriyové tedy byli s Mahārājem Gayou díky jeho dobré vládě spokojeni. Jinými slovy, Mahārāja Gaya uspokojoval kšatrijské krále svým bojem a brāhmaṇy svými milodary. Rovněž vaiśyi povzbuzoval laskavými slovy a láskyplným jednáním, a díky jeho neustálým obětím byli i śūdrové uspokojováni bohatou stravou a milodary. Takto se Mahārāja Gaya staral o trvalou spokojenost všech občanů. Když jsou brāhmaṇové a světci ctěni, dělí se o své zbožné činnosti a dávají je těm, kdo je ctí a slouží jim. Proto — jak je řečeno v Bhagavad-gītě (4.34): tad viddhi praṇipātena paripraśnena sevayā — člověk se má snažit pokorně obrátit na duchovního mistra a sloužit mu.