ŚB 5.1.41
Dévanágarí
भौमं दिव्यं मानुषं च महित्वं कर्मयोगजम् । यश्चक्रे निरयौपम्यं पुरुषानुजनप्रिय: ॥ ४१ ॥
Verš
bhaumaṁ divyaṁ mānuṣaṁ ca
mahitvaṁ karma-yogajam
yaś cakre nirayaupamyaṁ
puruṣānujana-priyaḥ
mahitvaṁ karma-yogajam
yaś cakre nirayaupamyaṁ
puruṣānujana-priyaḥ
Synonyma
bhaumam — nižších planet; divyam — nebeských; mānuṣam — lidských bytostí; ca — také; mahitvam — veškeré bohatství; karma — plodonosnými činnostmi; yoga — mystickou silou; jam — zrozené; yaḥ — ten, kdo; cakre — učinil; niraya — s peklem; aupamyam — srovnání či rovnost; puruṣa — Nejvyšší Osobnosti Božství; anujana — oddanému; priyaḥ — velice drahý.
Překlad
“Jakožto velkému následovníkovi a oddanému mudrce Nārady mu všechno bohatství, které získal prostřednictvím plodonosných činností a mystických sil — ať už na nižším či nebeském planetárním systému nebo v lidské společnosti — připadalo jako peklo.”
Význam
Śrīla Rūpa Gosvāmī řekl, že oddaný je v tak vznešeném postavení, že nepovažuje žádné hmotné bohatství za hodné vlastnictví. Na Zemi, nebeských planetách, a dokonce i na nižším planetárním systému zvaném Pātāla, existují různé druhy bohatství. Oddaný však ví, že všechny jsou hmotné, a proto o ně nemá zájem. Bhagavad-gītā uvádí: paraṁ dṛṣṭvā nivartate. Někdy se yogīni a jñānī dobrovolně zříkají všeho hmotného bohatství, aby praktikovali svůj systém osvobození a okusili duchovní blaženost. Často však poklesnou, protože takové umělé odříkání nemá dlouhého trvání. Je třeba získat vyšší chuť duchovního života — pak je možné se hmotného bohatství vzdát. Mahārāja Priyavrata již okusil duchovní blaženost, a proto neměl zájem o nic, čeho lze dosáhnout na nižším, vyšším či středním planetárním systému.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k první kapitole pátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Činnosti Mahārāje Priyavraty”.