ŚB 4.8.79
Dévanágarí
यदैकपादेन स पार्थिवार्भक
स्तस्थौ तदङ्गुष्ठनिपीडिता मही ।
ननाम तत्रार्धमिभेन्द्रधिष्ठिता
तरीव सव्येतरत: पदे पदे ॥ ७९ ॥
स्तस्थौ तदङ्गुष्ठनिपीडिता मही ।
ननाम तत्रार्धमिभेन्द्रधिष्ठिता
तरीव सव्येतरत: पदे पदे ॥ ७९ ॥
Verš
yadaika-pādena sa pārthivārbhakas
tasthau tad-aṅguṣṭha-nipīḍitā mahī
nanāma tatrārdham ibhendra-dhiṣṭhitā
tarīva savyetarataḥ pade pade
tasthau tad-aṅguṣṭha-nipīḍitā mahī
nanāma tatrārdham ibhendra-dhiṣṭhitā
tarīva savyetarataḥ pade pade
Synonyma
yadā — když; eka — na jedné; pādena — noze; saḥ — Dhruva Mahārāja; pārthiva — královo; arbhakaḥ — dítě; tasthau — zůstal stát; tat-aṅguṣṭha — palec u nohy; nipīḍitā — stlačovaná; mahī — Země; nanāma — prohnula se; tatra — potom; ardham — polovina; ibha-indra — král slonů; dhiṣṭhitā — umístěný; tarī iva — jako loď; savya-itarataḥ — vpravo a vlevo; pade pade — při každém kroku.
Překlad
Jak Dhruva Mahārāja, králův syn, nehybně stál na jedné noze, stlačoval svým palcem polovinu Země, jako když se slon veze na lodi, která se při každém jeho kroku kymácí ze strany na stranu.
Význam
Slovo pārthivārbhakaḥ, “syn krále”, je zde nesmírně důležité. Když byl Dhruva Mahārāja doma, nebylo mu dovoleno sedět na otcově klíně, přestože byl syn krále. Nyní však udělal takový pokrok v seberealizaci neboli oddané službě, že tlakem svého palce u nohy stlačil celou Zemi. To je rozdíl mezi obyčejným vědomím a vědomím Kṛṣṇy. Člověk s obyčejným vědomím, i když je syn krále, si musí nechat líbit, že mu vlastní otec něco odepře, ale pokud v srdci plně rozvine své vědomí Kṛṣṇy, dokáže palcem u nohy stlačit celou Zemi.
Je nemístné namítat: “Jak mohl Dhruva Mahārāja, který nesměl ani na otcův klín, stlačit celou Zemi?” Tato námitka nesvědčí o velké vzdělanosti a moudří ji nazývají logikou nagna-mātṛkā — podle ní by měla matka, která chodila jako dítě nahá, chodit nahá i v dospělosti. Nevlastní matka Dhruvy Mahārāje nejspíš uvažovala podobně: “Jak by Dhruva, kterému jsem nedovolila vylézt ani na otcův klín, mohl dokázat něco tak úžasného jako stlačit Zemi?” Asi nevěřila vlastním uším, když se doslechla, že Dhruva Mahārāja svou neochvějnou meditací o Nejvyšší Osobnosti Božství sídlící v srdci dokázal stlačit Zemi stejně, jako slon ponoří člun, na který vstoupí.