ŚB 4.7.47

स प्रसीद त्वमस्माकमाकाङ्‌क्षतां
दर्शनं ते परिभ्रष्टसत्कर्मणाम् ।
कीर्त्यमाने नृभिर्नाम्नि यज्ञेश ते
यज्ञविघ्ना: क्षयं यान्ति तस्मै नम: ॥ ४७ ॥
sa prasīda tvam asmākam ākāṅkṣatāṁ
darśanaṁ te paribhraṣṭa-sat-karmaṇām
kīrtyamāne nṛbhir nāmni yajñeśa te
yajña-vighnāḥ kṣayaṁ yānti tasmai namaḥ

Synonyma

saḥstejná osoba; prasīdabuď spokojen; tvamTy; asmākams námi; ākāṅkṣatāmkteří očekávali; darśanamaudienci; teTvou; paribhraṣṭaneúspěšné; sat-karmaṇāmjejichž vykonávání oběti; kīrtyamānezpívané; nṛbhiḥosobami; nāmniTvé svaté jméno; yajña-īśaó Pane oběti; teTvoje; yajña-vighnāḥpřekážky; kṣayamzničení; yāntidosáhnou; tasmaiTobě; namaḥuctivé poklony.

Překlad

Drahý Pane! Očekávali jsme Tě, neboť jsme nedokázali vykonat yajñi podle pravidel védských obřadů. Modlíme se k Tobě, abys byl s námi spokojen. Pouhým zpěvem Tvého svatého jména lze překonat všechny překážky. Vzdáváme Ti v Tvé přítomnosti uctivé poklony.

Význam

Bráhmanští kněží pevně doufali, že nyní, v přítomnosti Pána Viṣṇua, se jim podaří oběť zdárně vykonat. Důležitý je jejich výrok: “Pouhým zpěvem Tvého svatého jména lze překonat všechny překážky, ale nyní jsi tu Osobně.” Žáci a stoupenci Pána Śivy narušili Dakṣovu yajñu a brāhmaṇové jim to také nepřímo vytkli. Jelikož však brāhmaṇy vždy chrání Pán Viṣṇu, nemohli Śivovi následovníci jejich obětní činnosti zastavit. Známé rčení praví, že chce-li Kṛṣṇa někoho ochránit, nikdo mu nemůže ublížit, a chce-li naopak Kṛṣṇa někoho zabít, nikdo ho nezachrání. Názorný je příklad Rāvaṇy. Rāvaṇa byl velký oddaný Pána Śivy, ale když se Pán Rāmacandra rozhodl, že ho zabije, Pán Śiva ho nedokázal ochránit. Chce-li někdo ubližovat oddaným Kṛṣṇy, Kṛṣṇa je za každých okolností ochrání, i kdyby musel čelit polobohům, jako je Pán Śiva nebo Pán Brahmā. Když se ale Kṛṣṇa rozhodne nějakou osobu zabít, jako v případě Rāvaṇy a Hiraṇyakaśipua, nepomůže jí ani ten největší polobůh.