Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv čtvrtý: Stvoření čtvrtého řádu » KAPITOLA TŘICÁTÁ PRVNÍ

Śrīmad-bhāgavatam 4.31.7

Verš

tan naḥ pradyotayādhyātma-
jñānaṁ tattvārtha-darśanam
yenāñjasā tariṣyāmo
dustaraṁ bhava-sāgaram

Synonyma

tat — proto; naḥ — v nás; pradyotaya — laskavě probuď; adhyātma — transcendentální; jñānam — poznání; tattva — Absolutní Pravda; artha — za účelem; darśanam — filozofie; yena — pomocí které; añjasā — snadno; tariṣyāmaḥ — můžeme překonat; dustaram — hrozivý; bhava-sāgaram — oceán nevědomosti.

Překlad

Drahý pane, poskytni nám laskavě transcendentální poznání, které můžeme použít jako pochodeň pro překonání temného oceánu hmotné existence.

Význam

Pracetové žádali Nāradu, aby je osvítil transcendentálním poznáním. Když se obyčejný člověk setká se světcem, obvykle od něho chce získat nějaké hmotné požehnání. Pracetové se však nezajímali o hmotný prospěch, neboť toho všeho si již užili dostatečně. Nepřáli si také splnit své hmotné touhy. Zajímali se pouze o překonání oceánu nevědomosti. Každý by se měl chtít vyprostit z tohoto hmotného zajetí a vyhledat světce, který by ho v tomto ohledu poučil. Není správné světce obtěžovat žádostmi o požehnání hmotným požitkem. Hospodáři obvykle přijímají světce, aby získali jejich požehnání, ale jejich skutečným cílem je být šťastní v hmotném světě. Žádosti o taková hmotná požehnání śāstry nedoporučují.