Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 4.31.13

Verš

śreyasām api sarveṣām
ātmā hy avadhir arthataḥ
sarveṣām api bhūtānāṁ
harir ātmātmadaḥ priyaḥ

Synonyma

śreyasām — příznivých činností; api — jistě; sarveṣām — všech; ātmā — duše; hi — zajisté; avadhiḥ — cíl; arthataḥ — ve skutečnosti; sarveṣām — všech; api — jistě; bhūtānām — živých bytostí; hariḥ — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; ātmā — Nadduše; ātma-daḥ — ten, kdo nám může dát naši původní totožnost; priyaḥ — velice drahý.

Překlad

Nejvyšší Osobnost Božství je ve skutečnosti původním zdrojem veškeré seberealizace, a tedy i cílem všech příznivých činností — karmy, jñāny, yogy a bhakti.

Význam

Živá bytost je okrajovou a hmotný svět vnější energií Nejvyšší Osobnosti Božství. Musíme tedy pochopit, že Nejvyšší Osobnost Božství je skutečným původním zdrojem všeho hmotného i duchovního. To je vysvětleno v sedmé kapitole Bhagavad-gīty (7.4-5):

bhūmir āpo 'nalo vāyuḥ
khaṁ mano buddhir eva ca
ahaṅkāra itīyaṁ me
bhinnā prakṛtir aṣṭadhā
apareyam itas tv anyāṁ
prakṛtiṁ viddhi me parām
jīva-bhūtāṁ mahā-bāho
yayedaṁ dhāryate jagat

“Země, voda, oheň, vzduch, éter, mysl, inteligence a falešné ego—všech těchto osm prvků představuje Mé oddělené hmotné energie. Kromě této nižší přírody však existuje ještě Moje vyšší energie, ó Arjuno, válečníku mocných paží, kterou tvoří všechny živé bytosti, jež zápasí s hmotnou přírodou a udržují vesmír.”

Celý vesmírný projev není ničím jiným než kombinací hmotné a duchovní energie. Duchovní složku tvoří živé bytosti, které jsou označeny jako prakṛti, energie. Živá bytost není nikde označena jako puruṣa, Nejvyšší Osoba, a ztotožňovat ji s Nejvyšším Pánem je tedy naprostá nevědomost. Je okrajovou energií Nejvyššího Pána, i když mezi energií a energetickým zdrojem není ve skutečnosti žádný rozdíl. Povinností živé bytosti je pochopit svou skutečnou totožnost. Jakmile ji pochopí, Kṛṣṇa jí dá vše potřebné k tomu, aby dosáhla úrovně oddané služby. To je dokonalost života. Védská Upaniṣada to popisuje takto:

yam evaiṣa vṛṇute tena labhyas
tasyaiṣa ātmā vivṛṇute tanūṁ svām

Pán Kṛṣṇa potvrzuje totéž v Bhagavad-gītě (10.10):

teṣāṁ satata-yuktānāṁ
bhajatāṁ prīti-pūrvakam
dadāmi buddhi-yogaṁ taṁ
yena mām upayānti te

“Těm, kteří jsou Mi neustále oddáni a s láskou Mě uctívají, dávám pochopení, s jehož pomocí ke Mně mohou dospět.” Z toho plyne, že i když člověk může začít s karma-yogou, jñāna-yogou či aṣṭāṅga-yogou, musí dospět na úroveň bhakti-yogy. Do té doby nemůže dosáhnout seberealizace a realizace Absolutní Pravdy.