ŚB 4.29.Sloka 1a-2a

सर्वेषामेव जन्तूनां सततं देहपोषणे ।
अस्ति प्रज्ञा समायत्ता को विशेषस्तदा नृणाम् ॥ १अ ॥
लब्ध्वेहान्ते मनुष्यत्वं हित्वा देहाद्यसद्ग्रहम् ।
आत्मसृत्या विहायेदं जीवात्मा स विशिष्यते ॥ २अ ॥
sarveṣām eva jantūnāṁ
satataṁ deha-poṣaṇe
asti prajñā samāyattā
ko viśeṣas tadā nṛṇām
labdhvehānte manuṣyatvaṁ
hitvā dehādy-asad-graham
ātma-sṛtyā vihāyedaṁ
jīvātmā sa viśiṣyate

Synonyma

sarveṣāmvšech; evajistě; jantūnāmzvířat; satatamvždy; deha-poṣaṇeudržovat tělo; astije; prajñāinteligence; samāyattāspočívá na; kaḥjaký; viśeṣaḥrozdíl; tadāpotom; nṛṇāmlidských bytostí; labdhvāpo dosažení; ihazde; antena konci mnoha životů; manuṣyatvamlidský život; hitvāpo opuštění; deha-ādiv hrubém a jemném těle; asat-grahamnesprávného pojetí života; ātmaduchovního poznání; sṛtyācestou; vihāyakdyž se vzdá; idamtoto tělo; jīva-ātmāindividuální duše; saḥta; viśiṣyatebude vynikat.

Překlad

Touhu udržovat tělo, manželku a děti můžeme vidět i ve zvířecí společnosti. Zvířata mají dostatečnou inteligenci, aby se mohla takto zaopatřit. Je-li člověk pokročilý pouze v tomto ohledu, čím se pak liší od zvířete? Měli bychom velice dbát na to, abychom chápali, že tento lidský život jsme získali po mnoha zrozeních v evolučním cyklu. Učený člověk, který se vzdá hrubého i jemného tělesného pojetí života, začne na základě duchovního poznání vynikat jako individuální duše, jakou je i Nejvyšší Pán.

Význam

Říká se, že člověk je rozumné zvíře, ale z tohoto verše vidíme, že rozumové uvažování existuje i ve zvířecím životě. Kdyby zvíře neumělo rozumově uvažovat, jak by mohlo tak usilovně pracovat pro udržování svého těla? Není pravda, že zvířata jsou nerozumná; je ovšem pravda, že jejich rozum není příliš vyvinutý. Každopádně jim ho však nemůžeme upírat. Jde o to, že svůj rozum bychom měli používat k pochopení Nejvyšší Osobnosti Božství, neboť to je dokonalost lidského života.