ŚB 4.25.35

Purañjana se ženy vyptával na oněch jedenáct mužů, jejich manželky a hada, a ona je stručně popsala. Bylo však zřejmé, že o nich mnoho nevěděla. Jak bylo řečeno dříve, had je životní silou živé bytosti, která zůstává bdělá i tehdy, když se tělo a smysly unaví a nepracují. I když spíme, zůstává had neboli životní síla neovlivněný a bdělý. Proto se nám ve spánku zdají sny. I když živá bytost opustí své hmotné tělo, životní síla zůstane nedotčená a je přenesena do dalšího hmotného těla. To se nazývá transmigrace, změna těla, kterou známe jako smrt. Smrt ve skutečnosti neexistuje. Životní síla duši vždy doprovází, a když se duše probudí z takzvaného spánku, může vidět svých jedenáct přátel — činné smysly a mysl s jejich různými touhami (manželkami). Životní síla stále zůstává. I v době, kdy spíme, můžeme ze svého dýchání pochopit, že se had živí vzduchem proudícím v tomto těle. Vzduch se projevuje v podobě dechu, a dokud spící člověk dýchá, víme, že žije. Dokonce i když hrubohmotné tělo spí, životní síla zůstává činná a živá, aby tělo chránila. Proto je o hadovi řečeno, že žije a živí se vzduchem, aby mohl udržovat tělo připravené pro život.