ŚB 4.24.57

क्षणार्धेनापि तुलये न स्वर्गं नापुनर्भवम् ।
भगवत्सङ्गिसङ्गस्य मर्त्यानां किमुताशिष: ॥ ५७ ॥
kṣaṇārdhenāpi tulaye
na svargaṁ nāpunar-bhavam
bhagavat-saṅgi-saṅgasya
martyānāṁ kim utāśiṣaḥ

Synonyma

kṣaṇa-ardhenapolovinou okamžiku; apidokonce; tulayevyrovnají se; nanikdy; svargamnebeské planety; naani; apunaḥ-bhavamsplynutí s Nejvyšším; bhagavatNejvyšší Osobnost Božství; saṅgispolečník; saṅgasyaten, kdo využije příležitosti ke styku; martyānāmpodmíněné duše; kim utajaké je; āśiṣaḥpožehnání.

Překlad

Když se člověk bezděky — byť jen na zlomek okamžiku — setká s oddaným, již ho nepřitahují výsledky karmy a jñāny. Jaký potom může mít zájem o požehnání polobohů, kteří podléhají zákonům zrození a smrti?

Význam

Ze tří druhů lidí — karmīch, jñānīch a bhaktů — je bhakta označen za nejvznešenějšího. Śrīla Prabodhānanda Sarasvatī zpíval: kaivalyaṁ narakāyate tridaśa-pūr ākāśa-puṣpāyate (Caitanya-candrāmṛta). Slovo kaivalya znamená splynout se září Nejvyšší Osobnosti Božství a tridaśa-pūr se vztahuje na nebeské planety, kde žijí polobozi. Pro oddaného je tedy kaivalya-sukha, splynutí s Pánem, pekelnou představou, neboť ztratit individualitu a splynout se září Brahmanu považuje za sebevraždu. Vždy si chce svou individualitu ponechat, aby mohl sloužit Pánu. Povýšení na vyšší planetární systémy je pro něho pouhým přeludem; dočasné hmotné štěstí nemá v očích oddaného žádnou hodnotu. Jeho postavení je tak vznešené, že se nezajímá o činnosti karmy či jñāny. Jejich výsledky jsou pro oddaného, který je na transcendentální úrovni, tak bezvýznamné, že o ně nemá sebemenší zájem. Samotná bhakti-yoga mu přináší veškeré štěstí. To uvádí Śrīmad-Bhāgavatam (1.2.6): yayātmā suprasīdati — oddaná služba může člověku poskytnout plné uspokojení. Takový je výsledek styku s oddaným. Bez požehnání čistého oddaného nemůže být nikdo plně spokojen ani pochopit transcendentální postavení Nejvyšší Osobnosti Božství.