ŚB 4.12.40
Dévanágarí
महिमानं विलोक्यास्य नारदो भगवानृषि: ।
आतोद्यं वितुदञ्श्लोकान् सत्रेऽगायत्प्रचेतसाम् ॥ ४० ॥
आतोद्यं वितुदञ्श्लोकान् सत्रेऽगायत्प्रचेतसाम् ॥ ४० ॥
Verš
mahimānaṁ vilokyāsya
nārado bhagavān ṛṣiḥ
ātodyaṁ vitudañ ślokān
satre ’gāyat pracetasām
nārado bhagavān ṛṣiḥ
ātodyaṁ vitudañ ślokān
satre ’gāyat pracetasām
Synonyma
mahimānam — slávu; vilokya — když sledoval; asya — Dhruvy Mahārāje; nāradaḥ — velký mudrc Nārada; bhagavān — stejně vznešený jako Nejvyšší Osobnost Božství; ṛṣiḥ — světec; ātodyam — strunný nástroj, vīṇā; vitudan — hraje na; ślokān — sloky; satre — v obětní aréně; agāyat — zpíval; pracetasām — Pracetů.
Překlad
Když velký mudrc Nārada shlédl slávu Dhruvy Mahārāje, vypravil se do obětní arény Pracetů a za doprovodu své vīṇy radostně zpíval tyto tři sloky.
Význam
Velký mudrc Nārada byl duchovní mistr Dhruvy Mahārāje, a proto měl přirozeně z jeho slávy nesmírnou radost. Otec je šťastný, když vidí pokrok svého syna, a stejně tak je šťastný duchovní mistr, když sleduje vzestup svého žáka.