ŚB 3.5.41

Paramahaṁsové jsou přirovnáni ke královským labutím, které si staví hnízda na květech lotosů. Různé části Pánova transcendentálního těla jsou přirovnávány k lotosovému květu, protože lotosový květ je v hmotném světě vrcholem krásy. Na světě není nic krásnějšího než Vedy nebo Bhagavad-gītā, protože poznání v nich obsažené předal Pán Osobně. Paramahaṁsa si staví své hnízdo na lotosové tváři Pána a vždy se uchyluje k jeho lotosovým nohám, kterých lze dosáhnout na křídlech védské moudrosti. Jelikož Pán je původním zdrojem všech emanací, inteligentní lidé, jež jsou osvíceni védským poznáním, se k Němu uchylují, stejně jako ptáci, kteří vylétají z hnízda, se do něj opět vracejí, aby si odpočali. Všechno védské poznání je určené pro pochopení Nejvyššího Pána, jak Pán říká v Bhagavad-gītě (15.15): vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ. Inteligentní lidé, kteří jsou jako labutě, se odhodlaně uchylují k Pánu a nezdržují se na mentální úrovni neplodnými spekulacemi o různých filozofiích.

Pán je tak laskavý, že celým vesmírem nechává protékat Gangu, aby se každý mohl koupelí v této svaté řece zbavit reakcí za hříchy, kterých se dopouští na každém kroku. Na světě je mnoho řek, které mohou pouhou koupelí v nich probudit v člověku vědomí Boha, a Ganga je mezi nimi tou hlavní. V Indii je pět posvátných řek, ale Ganga je nejposvátnější. Řeka Ganga a Bhagavad-gītā jsou hlavní zdroje transcendentálního štěstí celého lidstva a inteligentní lidé se k nim uchylují, aby mohli jít zpátky domů, zpátky k Bohu. Dokonce i Śrīpāda Śaṅkarācārya prohlásil, že trocha poznání z Bhagavad-gīty a vypití několika kapek vody z Gangy mohou člověka zachránit před Yamarājovým trestem.