ŚB 3.29.4

Ať je člověk jakkoliv nevědomý co se týče blahodárné cesty a cesty do nejtemnějších oblastí nevědomosti, každý si je vědom vlivu věčného času, který pohlcuje všechny výsledky našich hmotných činností. Tělo se rodí v určitý okamžik a ihned na ně působí vliv času. Ode dne zrození těla zároveň působí i vliv smrti; vliv času na tělo souvisí s přibývajícím věkem. Je-li člověku třicet nebo padesát let, pak vliv času již pohltil třicet nebo padesát let jeho života.

Každý si je vědom toho, že v posledním životním stadiu padne do spárů kruté smrti, ale někteří lidé berou v úvahu svůj věk a okolnosti a dávají pozor na vliv času, a zapojí se proto do zbožných činností, aby se v budoucnosti neocitli v nízké rodině nebo ve zvířecím životním druhu. Lidé všeobecně lpí na smyslovém požitku, a proto se ucházejí o život na nebeských planetách. Z toho důvodu vykonávají lidumilné nebo jiné zbožné činnosti, ale jak je řečeno v Bhagavad-gītě, živá bytost se nemůže osvobodit z koloběhu zrození a smrti, ani když půjde na nejvyšší planetu Brahmaloku, protože v tomto hmotném světě působí vliv času všude. V duchovním světě naproti tomu časový faktor nemá žádný vliv.