Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 3.26.27

Verš

vaikārikād vikurvāṇān
manas-tattvam ajāyata
yat-saṅkalpa-vikalpābhyāṁ
vartate kāma-sambhavaḥ

Synonyma

vaikārikāt — z falešného ega v kvalitě dobra; vikurvāṇāt — procházejícího přeměnou; manaḥ — mysl; tattvam — princip; ajāyata — vyvinul se; yat — jejíž; saṅkalpa — myšlenky; vikalpābhyām — a úvahami; vartate — stane se; kāma-sambhavaḥ — vznik touhy.

Překlad

Falešné ego v kvalitě dobra prodělává další přeměnu. Vyvíjí se z něho mysl, jejíž myšlenky a úvahy jsou původem touhy.

Význam

Příznaky mysli jsou přijímání a odmítání, způsobené různými touhami. Toužíme po tom, co je pro náš smyslový požitek příznivé, a odmítáme to, co pro něj příznivé není. Hmotná mysl není stálá, ale lze ji ustálit činnostmi ve vědomí Kṛṣṇy. Dokud je mysl na hmotné úrovni, je přelétavá a všechno její přijímání a odmítání je asat, dočasné. Je řečeno, že ten, jehož mysl není ustálená ve vědomí Kṛṣṇy, musí balancovat mezi přijímáním a odmítáním. Bez ohledu na své akademické vzdělání bude pouze přijímat a odmítat a nikdy nebude schopen upřít svoji mysl na určitý předmět, dokud se neustálí ve vědomí Kṛṣṇy.