Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 3.26.26

Verš

kartṛtvaṁ karaṇatvaṁ ca
kāryatvaṁ ceti lakṣaṇam
śānta-ghora-vimūḍhatvam
iti vā syād ahaṅkṛteḥ

Synonyma

kartṛtvam — jako konatel; karaṇatvam — jako nástroj; ca — a; kāryatvam — jako důsledek; ca — také; iti — takto; lakṣaṇam — charakteristika; śānta — klidné; ghora — aktivní; vimūḍhatvam — otupělé; iti — takto; — nebo; syāt — může být; ahaṅkṛteḥ — falešného ega.

Překlad

Toto falešné ego je charakterizováno jako konatel, nástroj a důsledek. Dále je charakterizováno jako klidné, aktivní nebo otupělé — podle toho, nakolik je ovlivněno kvalitami dobra, vášně a nevědomosti.

Význam

Ahaṅkāra neboli falešné ego se mění na polobohy, vládce hmotného dění. Jako nástroj je falešné ego zastoupené různými smysly a smyslovými orgány a výsledkem spojení polobohů a smyslů je vznik hmotných předmětů. V hmotném světě vytváříme mnoho věcí a nazýváme to “rozvoj civilizace”, ale tento rozvoj civilizace je ve skutečnosti projevem falešného ega. Všechny hmotné věci jsou vytvářeny jako předměty požitku působením falešného ega. Člověk musí skončit se zvyšováním umělých potřeb v podobě hmotných předmětů. Narottama dāsa Ṭhākura, velký ācārya, naříkal, že když se člověk odchýlí od čistého vědomí Vāsudeva neboli vědomí Kṛṣṇy, zaplete se do hmotných činností. Použil přesně tato slova: sat-saṅga chāḍi' kainu asate vilāsa / te-kāraṇe lāgila ye karma-bandha-phāṅsa — “Opustil jsem čistý stav vědomí, protože jsem si chtěl užívat v dočasném hmotném světě, a tak jsem se zapletl do sítě akcí a reakcí.”