ŚB 3.22.37
Dévanágarí
शारीरा मानसा दिव्या वैयासे ये च मानुषा: ।
भौतिकाश्च कथं क्लेशा बाधन्ते हरिसंश्रयम् ॥ ३७ ॥
भौतिकाश्च कथं क्लेशा बाधन्ते हरिसंश्रयम् ॥ ३७ ॥
Verš
śārīrā mānasā divyā
vaiyāse ye ca mānuṣāḥ
bhautikāś ca kathaṁ kleśā
bādhante hari-saṁśrayam
vaiyāse ye ca mānuṣāḥ
bhautikāś ca kathaṁ kleśā
bādhante hari-saṁśrayam
Synonyma
śārīrāḥ — pocházející od těla; mānasāḥ — pocházející od mysli; divyāḥ — pocházející od nadpřirozených sil (polobohů); vaiyāse — ó Viduro; ye — ty; ca — a; mānuṣāḥ — pocházející od jiných lidí; bhautikāḥ — pocházející od jiných živých bytostí; ca — a; katham — jak; kleśāḥ — utrpení; bādhante — může obtěžovat; hari-saṁśrayam — toho, kdo přijal útočiště u Pána Kṛṣṇy.
Překlad
Proto, ó Viduro, jak mohou ti, kdo jsou se svou oddanou službou plně pod ochranou Pána Kṛṣṇy, trpět nesnázemi způsobenými tělem, myslí, přírodou, jinými lidmi nebo jinými živými bytostmi?
Význam
Každou živou bytost v tomto hmotném světě neustále sužuje nějaké utrpení, pocházející buď od těla, mysli nebo přírodních vlivů. Těžkosti způsobené v zimě chladem a v létě horkem znamenají pro živé bytosti v hmotném světě utrpení, ale ten, kdo plně přijal útočiště u lotosových nohou Pána ve vědomí Kṛṣṇy, je na transcendentální úrovni a nezneklidňuje ho žádné utrpení — od těla, mysli ani od přírodních vlivů léta a zimy. Je všemu takovému utrpení transcendentální.