ŚB 3.11.38

Velký mudrc Maitreya rozsáhle popsal různé rozměry času, od atomu až po délku života Brahmy. Nyní se snaží přiblížit představu času neomezené Osobnosti Božství. Neomezený čas Pána pouze naznačuje měřítkem života Brahmy. Délku celého Brahmova života lze přepočítat na méně než jednu sekundu Pánova času, což je potvrzeno v Brahma-saṁhitě (5.48) následovně:

“Uctívám Govindu, Nejvyšší Osobnost Božství a příčinu všech příčin, Jehož úplnou částí je Mahā-Viṣṇu. Všichni vládci nespočetně mnoha vesmírů (Brahmové) žijí pouze po dobu jednoho Jeho výdechu.” Impersonalisté nevěří, že Pán má nějakou podobu, a proto těžko uvěří, že Pán také spí. Ke svým představám docházejí na základě nedostatečného poznání, neboť vše hodnotí podle schopností člověka. Myslí si, že existence Nejvyššího je pravým opakem činné lidské existence: jelikož člověk má smysly, Nejvyšší musí být zbaven smyslového vnímání; jelikož člověk má podobu, Nejvyšší musí být beztvarý, a jelikož člověk spí, Nejvyšší nesmí spát. Śrīmad-Bhāgavatam ovšem s těmito impersonalisty nesouhlasí. Zde je jasně řečeno, že Nejvyšší Pán se oddává spánku yoga-nidrā, o kterém jsme hovořili dříve. A jelikož spí, musí přirozeně také dýchat a Brahma-saṁhitā potvrzuje, že s Jeho výdechy a nádechy se rodí a umírá nespočetně mnoho Brahmů.

Śrīmad-Bhāgavatam a Brahma-saṁhitā jsou v naprosté shodě. Věčný čas nekončí se životem Brahmy. Běží dál, ale nemůže ovládat Nejvyšší Osobnost Božství, protože Pán je jeho vládcem. V duchovním světě čas nepochybně existuje, ale neovlivňuje žádné činnosti. Čas je neomezený, stejně jako je neomezený duchovní svět, neboť vše je tam na absolutní úrovni.