ŚB 3.1.25

स वासुदेवानुचरं प्रशान्तं
बृहस्पते: प्राक् तनयं प्रतीतम् ।
आलिङ्ग्‍य गाढं प्रणयेन भद्रं
स्वानामपृच्छद्भगवत्प्रजानाम् ॥ २५ ॥
sa vāsudevānucaraṁ praśāntaṁ
bṛhaspateḥ prāk tanayaṁ pratītam
āliṅgya gāḍhaṁ praṇayena bhadraṁ
svānām apṛcchad bhagavat-prajānām

Synonyma

saḥon, Vidura; vāsudevaPán Kṛṣṇa; anucaramstálý společník; praśāntamvelice rozvážný a mírný; bṛhaspateḥBṛhaspatiho, učeného duchovního mistra polobohů; prākdříve; tanayamsyn nebo žák; pratītampoznal; āliṅgyaobjal; gāḍhamvelmi dojatě; praṇayenas láskou; bhadrampříznivý; svānāmjeho vlastní; apṛcchatzeptal se; bhagavatOsobnosti Božství; prajānāmrodina.

Překlad

Z velké lásky a hlubokého dojetí potom Vidura objal Uddhavu, stálého společníka Pána Kṛṣṇy a dříve velkého studenta u Bṛhaspatiho, a začal se ptát, co je nového v rodině Pána Kṛṣṇy, Osobnosti Božství.

Význam

Vidura byl starší než Uddhava, byl jako jeho otec, a proto když se setkali, Uddhava se před Vidurou poklonil a Vidura ho objal, protože Uddhava byl mladší a jako jeho syn. Vidurův bratr Pāṇḍu byl strýcem Pána Kṛṣṇy a Uddhava byl Pánovým bratrancem. Podle společenských zvyků tedy měl Uddhava uctívat Viduru jako svého otce. Uddhava byl velkým učencem v oboru logiky a byl známý jako potomek nebo žák Bṛhaspatiho, velice učeného kněze a duchovního mistra polobohů. Vidura se tázal Uddhavy, jak se daří jeho příbuzným, přestože tou dobou již věděl, že již nejsou na světě. Tato otázka se zdá být velice zvláštní, ale Śrīla Jīva Gosvāmī uvádí, že ta zpráva byla pro Viduru tak šokující, že se pro jistotu tázal znovu. Otázka tedy byla psychologická, a nikoliv praktická.