Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 3.1.17

Verš

sa nirgataḥ kaurava-puṇya-labdho
gajāhvayāt tīrtha-padaḥ padāni
anvākramat puṇya-cikīrṣayorvyām
adhiṣṭhito yāni sahasra-mūrtiḥ

Synonyma

saḥ — on (Vidura); nirgataḥ — poté, co odešel; kaurava — kuruovská dynastie; puṇya — zbožnost; labdhaḥ — dosáhl; gaja-āhvayāt — z Hastināpuru; tīrtha-padaḥ — Nejvyššího Pána; padāni — poutní cesty; anvākramat — uchýlil se; puṇya — zbožnost; cikīrṣayā — toužící po; urvyām — vysokého stupně; adhiṣṭhitaḥ — umístěny; yāni — ty všechny; sahasra — tisíce; mūrtiḥ — podob.

Překlad

Vidura se díky své zbožnosti narodil mezi zbožnými Kuruovci. Po odchodu z Hastināpuru se uchýlil na mnohá poutní místa, známá jako lotosové nohy Pána. Cestoval po svatých místech, kde jsou umístěny tisíce transcendentálních podob Pána, s touhou dosáhnout vysokého stupně zbožného života.

Význam

Vidura byl nepochybně vysoce pokročilá a zbožná duše, protože jinak by se nenarodil v rodině Kuruovců. Vznešený původ, bohatství, učenost a tělesná krása pochází z minulých zbožných činů. Tyto známky zbožnosti ovšem člověku nestačí k tomu, aby získal milost Pána a mohl být zaměstnán v Jeho transcendentální láskyplné službě. Vidura se považoval za málo zbožného, a proto se rozhodl cestovat na všechna velká poutní místa světa, aby dosáhl větší zbožnosti, a přiblížil se tak více k Pánu. Pán Kṛṣṇa byl tehdy Osobně přítomný na Zemi a Vidura mohl jít přímo za Ním, ale neudělal to, protože nebyl dostatečně očištěn od hříchu. Nikdo nemůže být na sto procent oddán Pánovi, dokud není zcela oproštěný od všech hříšných následků. Vidura si byl vědom toho, že ve společnosti diplomatického Dhṛtarāṣṭry a Duryodhany přišel o svoji zbožnost, a nebyl proto bezprostředně připraven na Pánovu společnost. V Bhagavad-gītě (7.28) je to potvrzeno následujícím veršem:

yeṣāṁ tv anta-gataṁ pāpaṁ
janānāṁ puṇya-karmaṇām
te dvandva-moha-nirmuktā
bhajante māṁ dṛḍha-vratāḥ

Hříšní asurové, jako byl Kaṁsa a Jarāsandha, nemohou na Pána Kṛṣṇu myslet jako na Nejvyšší Osobnost Božství a Absolutní Pravdu. Pouze čistí oddaní, kteří následují usměrňující zásady náboženského života předepsané v písmech, se mohou zabývat karma-yogou, potom jñāna-yogou a nakonec čistou meditací pochopit čisté vědomí. Jakmile člověk vyvine vědomí Boha, může využít společnosti čistých oddaných. Syān mahat-sevayā viprāḥ puṇya-tīrtha-niṣevaṇāt — může se stýkat s Pánem již v tomto životě.

Poutní místa zbavují poutníky jejich hříchů a vyskytují se po celém vesmíru, aby poskytla každému příležitost dosáhnout čisté existence a realizace Boha. Člověk by se ovšem neměl spokojit s pouhou návštěvou poutních míst a s pouhým vykonáním svých předepsaných povinností. Poutník má toužit po setkání s velkými dušemi, které tam žijí a slouží Pánu. Na každém poutním místě je Pán přítomen ve Svých různých transcendentálních podobách.

Tyto podoby se nazývají arcā-mūrti neboli podoby Pána, které mohou snadno shlédnout obyčejní lidé. Pán je transcendentální našim hmotným smyslům. Není možné, abychom Ho viděli svýma současnýma očima a slyšeli svýma současnýma ušima. Můžeme Ho vnímat pouze úměrně tomu, jak jsme se zapojili do Jeho služby a nakolik jsme oproštěni od hříchů. Pán je však natolik laskavý, že i když ještě nejsme oproštěni od všech hříchů, dovoluje nám, abychom Ho viděli v Jeho podobách arcā-mūrti v chrámu. Je všemocný, a proto může přijímat naši službu prostřednictvím Své podoby arcā. Nikdo by tedy neměl pošetile považovat arcā-mūrti v chrámu za modlu. Tato arcā-mūrti není modla, ale Samotný Pán, a postavení arcā-mūrti může člověk pochopit do té míry, do jaké je oproštěn od hříchů. Vždy je proto zapotřebí vedení čistého oddaného.

Po celé zemi Bhāratavarṣi se nacházejí stovky a tisíce poutních míst a je tradicí, že je obyčejní lidé navštěvují v každém ročním období. Uvedeme několik arcā podob Pána, které se nacházejí na různých poutních místech: v Mathuře (rodišti Pána Kṛṣṇy) je Pán přítomný jako Ādi-keśava; v Purī (Orisse) je Pán přítomný jako Pán Jagannātha (zvaný též Puruṣottama); v Allahabadu (Prayāgu) je přítomný jako Bindu-mādhava a na hoře Mandara je přítomný jako Madhusūdana. V Ānandāraṇyi je známý jako Vāsudeva, Padmanābha a Janārdana; ve Viṣṇukāñcī je známý jako Viṣṇu a v Māyāpuru je známý jako Hari. Miliony a miliardy takových arcā podob Pána jsou rozmístěny po celém vesmíru. Všechny tyto arcā-mūrti jsou shrnuty v Caitanya-caritāmṛtě následujícími slovy:

sarvatra prakāśa tāṅra—bhakte sukha dite
jagatera adharma nāśi' dharma sthāpite

“Pán se takto rozmístil po celém vesmíru, aby potěšil oddané, aby dal možnost obyčejným lidem zbavit se hříchů a aby na světě ustanovil náboženské zásady.”