ŚB 2.9.7
Dévanágarí
निशम्य तद्वक्तृदिदृक्षया दिशो
विलोक्य तत्रान्यदपश्यमान: ।
स्वधिष्ण्यमास्थाय विमृश्य तद्धितं
तपस्युपादिष्ट इवादधे मन: ॥ ७ ॥
विलोक्य तत्रान्यदपश्यमान: ।
स्वधिष्ण्यमास्थाय विमृश्य तद्धितं
तपस्युपादिष्ट इवादधे मन: ॥ ७ ॥
Verš
niśamya tad-vaktṛ-didṛkṣayā diśo
vilokya tatrānyad apaśyamānaḥ
svadhiṣṇyam āsthāya vimṛśya tad-dhitaṁ
tapasy upādiṣṭa ivādadhe manaḥ
vilokya tatrānyad apaśyamānaḥ
svadhiṣṇyam āsthāya vimṛśya tad-dhitaṁ
tapasy upādiṣṭa ivādadhe manaḥ
Synonyma
niśamya — když slyšel; tat — to; vaktṛ — mluvící; didṛkṣayā — aby zjistil, kdo promluvil; diśaḥ — na všechny strany; vilokya — rozhlížející se; tatra — tam; anyat — někdo jiný; apaśyamānaḥ — nebyl k nalezení; svadhiṣṇyam — na svůj lotosový květ; āsthāya — usedl; vimṛśya — uvažující; tat — to; hitam — dobro; tapasi — v pokání; upādiṣṭaḥ — podle pokynu, který dostal; iva — při provádění; ādadhe — věnoval; manaḥ — pozornost.
Překlad
Když zaslechl ten zvuk, snažil se nalézt toho, kdo ho vyslovil, a rozhlížel se na všechny strany. Nenašel však nikoho než sebe samotného, a proto považoval za moudré usednout pevně na svůj lotosový květ a soustředit se na pokání přesně tak, jak mu bylo naznačeno.
Význam
Chce-li člověk dosáhnout úspěchu v životě, měl by následovat příkladu Pána Brahmy, prvního živého tvora na počátku stvoření. Po zasvěcení od Nejvyššího Pána začal s pevným odhodláním vykonávat tapasyu, jak mu bylo řečeno, a když nemohl nalézt nikoho než sebe samotného, správně pochopil, že zvuk přicházel od Pána Samotného. Brahmā byl tehdy jedinou živou bytostí — neexistovalo žádné jiné stvoření a nebyl tam nikdo jiný než on. Na počátku prvního zpěvu, v prvním verši první kapitoly Śrīmad-Bhāgavatamu již bylo uvedeno, že Pán zasvětil Brahmu ze srdce. Pán je v nitru každé živé bytosti jako Nadduše a zasvětil Brahmu, protože Brahmā byl ochotný přijmout Jeho zasvěcení. Pán může stejně tak udělit zasvěcení každému, kdo si ho přeje.
Jak již bylo řečeno, Brahmā je původním duchovním učitelem vesmíru, a od té doby, kdy byl zasvěcen Samotným Pánem, sestupuje poselství Śrīmad-Bhāgavatamu učednickou posloupností. Chce-li člověk skutečně pochopit poselství Śrīmad-Bhāgavatamu, musí vyhledat duchovního mistra, který je současným představitelem učednické posloupnosti. Po zasvěcení od pravého duchovního mistra v této posloupnosti by měl člověk začít vykonávat tapasyu odpovídající zásadám oddané služby. Neměl by si ovšem myslet, že je na stejné úrovni jako Brahmā a že ho zasvětil přímo Pán zevnitř, protože v současném věku není nikdo tak čistý jako Brahmā. Postavení Brahmy, který řídí stvoření vesmíru, zastává nejčistší živá bytost, a dokud nejsme takto kvalifikováni, nemůžeme očekávat, že dostaneme přímé pokyny jako Brahmājī. Stejné možnosti však můžeme získat od čistých oddaných Pána, z pokynů písem (zvláště z Bhagavad-gīty a Śrīmad-Bhāgavatamu) a také od pravého duchovního mistra, kterého každá upřímná duše může najít. Pán Samotný se zjevuje jako duchovní mistr tomu, kdo si v srdci upřímně přeje sloužit Pánu. Pravý duchovní mistr, se kterým se upřímný oddaný setká, tedy má být přijímán jako nejdůvěrnější a nejmilovanější představitel Pána. Pokud se někomu dostane vedení takového pravého duchovního mistra, je to nepochybným důkazem toho, že Pán udělil upřímně toužící bytosti Svoji milost.