Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 2.1.37

Verš

brahmānanaṁ kṣatra-bhujo mahātmā
viḍ ūrur aṅghri-śrita-kṛṣṇa-varṇaḥ
nānābhidhābhījya-gaṇopapanno
dravyātmakaḥ karma vitāna-yogaḥ

Synonyma

brahmabrāhmaṇové; ānanam — tvář; kṣatrakṣatriyové; bhujaḥ — paže; mahātmāvirāṭ-puruṣa; viṭvaiśyové; ūruḥ — stehna; aṅghri-śrita — pod ochranou Jeho nohou; kṛṣṇa-varṇaḥśūdrové; nānā — různí; abhidhā — podle jmen; abhījya-gaṇa — polobozi; upapannaḥ — překonaní; dravya-ātmakaḥ — dostupnými věcmi; karma — činnosti; vitāna-yogaḥ — vykonávání obětí.

Překlad

Tváří virāṭ-puruṣi jsou brāhmaṇové, Jeho pažemi jsou kṣatriyové, vaiśyové jsou Jeho stehna a śūdrové jsou pod ochranou Jeho nohou. Všichni uctívaní polobozi také podléhají Pánu a proto je povinností každého dostupnými prostředky vykonávat oběti pro Jeho potěšení.

Význam

Tento verš jednoznačně vyzdvihuje monoteismus. Védská literatura se zmiňuje o vykonávání obětí mnoha polobohům pod různými jmény, ale tento verš jasně říká, že všichni polobozi jsou zahrnutí v těle Nejvyšší Osobnosti Božství. Jsou to jen nedílné části původního celku. A stejně tak všechny třídy lidské společnosti — brāhmaṇové (inteligence), kṣatriyové (vládci), vaiśyové (obchodníci) a śūdrové (dělníci) — jsou zahrnuty v těle Nejvyššího. Všem se proto doporučuje taková oběť, která dostupnými prostředky potěší Nejvyššího. Nejobvyklejší je oběť přečištěného másla a obilí, ale lidská společnost s postupem doby vyrobila přetvářením surovin z hmotné přírody nepřeberné množství věcí. Lidé se proto musí naučit obětovat nejen přečištěné máslo, ale šířit slávu Pána i s ostatními věcmi, které vyrobí. To přinese lidské společnosti dokonalost. Inteligentní lidé neboli brāhmaṇové mohou tyto oběti podle pokynů předcházejících ācāryů řídit; vládnoucí třída k nim může vytvořit všechny potřebné podmínky; třída vaiśyů neboli obchodníků pro ně dodá své zboží a třída dělníků neboli śūdrů poslouží svojí prací k tomu, aby se úspěšně uskutečnily. Vzájemná spolupráce všech tříd lidí tak umožní provádět oběť doporučenou pro tento věk — společné zpívání svatého jména Pána—což přinese dobro lidem celého světa.