Śrīmad-bhāgavatam 10.13.8
Verš
abhyānanāḥ phulla-dṛśo vrajārbhakāḥ
sahopaviṣṭā vipine virejuś
chadā yathāmbhoruha-karṇikāyāḥ
Synonyma
kṛṣṇasya viṣvak — kolem Kṛṣṇy; puru-rāji-maṇḍalaiḥ — různými kruhy společníků; abhyānanāḥ — každý hleděl do středu, kde seděl Kṛṣṇa; phulla-dṛśaḥ — s obličeji rozzářenými transcendentální radostí; vraja-arbhakāḥ — všichni pasáčkové z Vrajabhūmi; saha-upaviṣṭāḥ — sedící s Kṛṣṇou; vipine — v lese; virejuḥ — nádherně uspořádané; chadāḥ — okvětní lístky a listy; yathā — jako; ambhoruha — lotosového květu; karṇikāyāḥ — okvětní lůžko.
Překlad
Tak jako okvětní lůžko lotosového květu obklopují okvětní lístky a zelené listy, seděl Kṛṣṇa ve středu a kolem Něho seděly řady Jeho kamarádů, kteří jeden jako druhý vypadali překrásně. Každý z nich se snažil hledět na Kṛṣṇu v naději, že by se Kṛṣṇa mohl podívat právě na něho. Tak všichni hodovali v lese.
Význam
Čistý oddaný vidí Kṛṣṇu neustále, jak je uvedeno v Brahma-saṁhitě (santaḥ sadaiva hṛdayeṣu vilokayanti) a jak Kṛṣṇa naznačuje v Bhagavad-gītě (sarvataḥ pāṇi-pādaṁ tat sarvato 'kṣi-śiro-mukham). Pokud někdo nahromadí tolik zbožných činností (kṛta-puṇya-puñjāḥ), že se dostane na úroveň čisté oddané služby, může Kṛṣṇu vidět stále ve svém srdci. Ten, kdo dosáhl této dokonalosti, je po všech stránkách krásný díky transcendentální blaženosti. Současné hnutí pro vědomí Kṛṣṇy je pokusem udržovat Kṛṣṇu stále ve středu dění, neboť tehdy jsou všechny činnosti automaticky krásné a blažené.