ŚB 10.12.1
Dévanágarí
श्रीशुक उवाच
क्वचिद् वनाशाय मनो दधद्व्रजात्
प्रात: समुत्थाय वयस्यवत्सपान् ।
प्रबोधयञ्छृङ्गरवेण चारुणा
विनिर्गतो वत्सपुर:सरो हरि: ॥ १ ॥
क्वचिद् वनाशाय मनो दधद्व्रजात्
प्रात: समुत्थाय वयस्यवत्सपान् ।
प्रबोधयञ्छृङ्गरवेण चारुणा
विनिर्गतो वत्सपुर:सरो हरि: ॥ १ ॥
Verš
śrī-śuka uvāca
kvacid vanāśāya mano dadhad vrajāt
prātaḥ samutthāya vayasya-vatsapān
prabodhayañ chṛṅga-raveṇa cāruṇā
vinirgato vatsa-puraḥsaro hariḥ
kvacid vanāśāya mano dadhad vrajāt
prātaḥ samutthāya vayasya-vatsapān
prabodhayañ chṛṅga-raveṇa cāruṇā
vinirgato vatsa-puraḥsaro hariḥ
Synonyma
śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī pravil; kvacit — jednoho dne; vana-āśāya — s touhou pobavit se piknikem v lese; manaḥ — mysl; dadhat — věnoval pozornost; vrajāt — a vydal se mimo Vrajabhūmi; prātaḥ — časně ráno; samutthāya — poté, co probudil; vayasya-vatsa-pān — pasáčky a telátka; prabodhayan — aby všichni vstali, budil je a říkal jim o svém plánu; śṛṅga-raveṇa — hrou na trubku z kravského rohu; cāruṇā — nádhernou; vinirgataḥ — vyšli z Vrajabhūmi; vatsa-puraḥsaraḥ — ženoucí svá stáda telat před sebou; hariḥ — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství.
Překlad
Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Ó králi, jednoho dne se Kṛṣṇa rozhodl, že posnídá na pikniku v lese. Vstal brzy ráno, zatroubil na svou trubku z kravského rohu a jejím nádherným zvukem probudil všechny pasáčky a telátka. Potom se Kṛṣṇa a chlapci, ženoucí každý své stádo telat před sebou, vydali z Vrajabhūmi do lesa.