ŚB 1.9.47
Dévanágarí
तुष्टुवुर्मुनयो हृष्टा: कृष्णं तद्गुह्यनामभि: ।
ततस्ते कृष्णहृदया: स्वाश्रमान् प्रययु: पुन: ॥ ४७ ॥
ततस्ते कृष्णहृदया: स्वाश्रमान् प्रययु: पुन: ॥ ४७ ॥
Verš
tuṣṭuvur munayo hṛṣṭāḥ
kṛṣṇaṁ tad-guhya-nāmabhiḥ
tatas te kṛṣṇa-hṛdayāḥ
svāśramān prayayuḥ punaḥ
kṛṣṇaṁ tad-guhya-nāmabhiḥ
tatas te kṛṣṇa-hṛdayāḥ
svāśramān prayayuḥ punaḥ
Synonyma
tuṣṭuvuḥ — uspokojení; munayaḥ — velcí mudrci v čele s Vyāsadevem; hṛṣṭāḥ — všichni ve šťastném rozpoložení; kṛṣṇam — Pánu Kṛṣṇovi, Osobnosti Božství; tat — Jeho; guhya — důvěrný; nāmabhiḥ — Jeho svatým jménem atd.; tataḥ — poté; te — oni; kṛṣṇa-hṛdayāḥ — ti, kteří nosí Pána Kṛṣṇu vždy ve svém srdci; sva-āśramān — každý do své poustevny; prayayuḥ — vrátili se; punaḥ — opět.
Překlad
Všichni velcí mudrci pak oslavovali Pána Śrī Kṛṣṇu, který tam byl přítomný, důvěrnými védskými hymny. Každý z nich se potom vrátil do své poustevny, s Pánem Kṛṣṇou stále ve svém srdci.
Význam
Oddaní Pána jsou vždy v srdci Pána a Pán je vždy v srdcích oddaných. Takový je sladký vztah mezi Pánem a Jeho oddanými. Díky své ryzí lásce a oddanosti Pánu Ho oddaní vždy vidí v sobě a rovněž Pán, přestože nemusí nic dělat a nemá o co by usiloval, neustále dohlíží na dobro Svých oddaných. Životy obyčejných živých bytostí řídí přírodní zákony prostřednictvím akcí a reakcí, ale Své oddané Pán vždy starostlivě vede pravou cestou. Oddaní jsou tedy pod přímou ochranou a péčí Pána. A Pán se rovněž dobrovolně svěřuje péči pouze Svých oddaných. Všichni mudrci vedení Vyāsadevem byli oddaní Pána, a proto po pohřebním obřadu přednášeli védské hymny pro potěšení Pána, který tam byl Osobně přítomný. Všechny védské hymny se přednášejí pro potěšení Pána Kṛṣṇy. To potvrzuje Bhagavad-gītā (15.15). Všechny Vedy, Upaniṣady, Vedānta atd. hledají pouze Jeho a všechny hymny oslavují pouze Jeho. Mudrci tedy vykonali to, co přesně vyhovovalo dané situaci, a blaženě se rozešli do svých pousteven.