Śrīmad-bhāgavatam 1.2.10

Verš

kāmasya nendriya-prītir
lābho jīveta yāvatā
jīvasya tattva-jijñāsā
nārtho yaś ceha karmabhiḥ

Synonyma

kāmasya — přání; na — ne; indriya — smysly; prītiḥ — uspokojení; lābhaḥ — zisk; jīveta — sebezáchova; yāvatā — do té míry, co; jīvasya — živé bytosti; tattva — Absolutní Pravda; jijñāsā — dotazy; na — ne; arthaḥ — konec; yaḥ ca iha — cokoli jiného; karmabhiḥ — činnostmi.

Překlad

Životní touhy lidí nikdy nemají směřovat k uspokojování smyslů. Člověk má chtít pouze to, aby žil zdravě a udržoval své tělo v pořádku, neboť určením jeho života je klást otázky, které se týkají Absolutní Pravdy. Nic jiného nemá být cílem jeho činností.

Význam

Materialistická civilizace je úplně zmatená a mylně směřuje k vyplňování tužeb po smyslovém požitku. V takovéto civilizaci je uspokojení smyslů konečným cílem ve všech sférách života. Ať už je to v politice, v sociální službě, v dobročinnosti či lidumilství, v náboženství a dokonce i ve spasení; všude je cítit stále vzrůstající vliv touhy po smyslovém požitku. Na politickém bojišti soupeří jeden vůdce s druhým o dosažení svého osobního smyslového požitku. Voliči svého vůdce ctí pouze potud, pokud jim slibuje smyslový požitek. Když voliči svůj smyslový požitek nedostanou, okamžitě svého takzvaného vůdce sesadí. Žádnému politickému vůdci se nikdy nemůže podařit, aby plně uspokojil smysly svých voličů. Totéž se týká i ostatních oblastí. Nikdo se skutečně nezajímá o závažné životní otázky. Dokonce i ti, kteří jsou na cestě ke spasení, vlastně touží splynout s Absolutní Pravdou a tak spáchat duchovní sebevraždu s úmyslem dalšího smyslového požitku. Bhāgavatam však praví, že bychom neměli žít pro smyslový požitek. Smysly bychom měli uspokojovat jen do té míry, jež je potřebná pro sebezachování, a ne pro jejich požitek. Tělo má smysly, a proto určité uspokojování těchto smyslů podle usměrňovacích zásad je přípustné. Nesmíme však svých smyslů zneužívat k požitkářství. Sňatek, spojení muže a ženy, je kupříkladu nutný pro plození potomstva. Nesmí se však zneužívat k pouhému smyslovému požitku. Protože v tomto ohledu se dnes nedostává zdrženlivosti, existuje propaganda pro rodinné plánování. Bláhoví lidé však nemají představu o tom, že rodinné plánování přichází samo, jakmile člověk upřímně hledá Absolutní Pravdu. Když totiž někdo hledá Absolutní Pravdu, nadbytečné smyslové počínání ho neláká. Je svým bádáním po Pravdě tak zaneprázdněn, že na přebytečný smyslový požitek ani nemá čas. Proto v jakékoli oblasti života je důležité, aby člověk nakonec vždy hledal Absolutní Pravdu. Tím způsobem pak bude šťastnější, neboť nebude tolik zaneprázdněn neomezeným smyslovým požitkem. Co je tou hledanou Absolutní Pravdou, je vysvětleno v dalším verši.