Śrīmad-bhāgavatam 1.19.14
Verš
vyāsakta-cittasya gṛheṣv abhīkṣṇam
nirveda-mūlo dvija-śāpa-rūpo
yatra prasakto bhayam āśu dhatte
Synonyma
tasya — jeho; eva — jistě; me — moje; aghasya — hříšného; parā — transcendentální; avara — světský; īśaḥ — vládce, Nejvyšší Pán; vyāsakta — nadmíru připoutaný; cittasya — mysli; gṛheṣu — k rodinným záležitostem; abhīkṣṇam — vždy; nirveda-mūlaḥ — zdroj odpoutanosti; dvija-śāpa — prokletí od brāhmaṇy; rūpaḥ — podoba; yatra — kde; prasaktaḥ — ten, kdo je postižen; bhayam — strach; āśu — velice brzy; dhatte — nastane.
Překlad
Vládce transcendentálních a hmotných světů, Nejvyšší Osobnost Božství, mne milostivě přemohl v podobě brāhmaṇovy kletby. Byl jsem příliš připoutaný k rodinnému životu, a Pán, aby mne zachránil, se přede mnou proto zjevil v takové podobě, že už jen ze strachu se odpoutám od světa.
Význam
Přestože se Mahārāja Parīkṣit narodil v rodině velkých oddaných, Pāṇḍuovců, a přestože byl dobře vychovávaný k transcendentální připoutanosti ve společnosti Pána, svody světského rodinného života pro něho byly přesto tak silné, že jeho pouta musela být přeseknuta plánem Pána. Pán takto přímo jedná pouze v případě, že se jedná o zvláštního oddaného. Mahārāja Parīkṣit to chápal prostřednictvím přítomnosti předních transcendentalistů celého vesmíru. Pán je vždy se Svými oddanými, a proto přítomnost velkých světců naznačuje Jeho přítomnost. Král tedy uvítal přítomnost velkých ṛṣiů jako známku přízně Nejvyššího Pána.