ŚB 1.16.5
Dévanágarí
शौनक उवाच
कस्य हेतोर्निजग्राह कलिं दिग्विजये नृप: ।
नृदेवचिह्नधृक्शूद्रकोऽसौ गां य: पदाहनत् ।
तत्कथ्यतां महाभाग यदि कृष्णकथाश्रयम् ॥ ५ ॥
कस्य हेतोर्निजग्राह कलिं दिग्विजये नृप: ।
नृदेवचिह्नधृक्शूद्रकोऽसौ गां य: पदाहनत् ।
तत्कथ्यतां महाभाग यदि कृष्णकथाश्रयम् ॥ ५ ॥
Verš
śaunaka uvāca
kasya hetor nijagrāha
kaliṁ digvijaye nṛpaḥ
nṛdeva-cihna-dhṛk śūdra-
ko ’sau gāṁ yaḥ padāhanat
tat kathyatāṁ mahā-bhāga
yadi kṛṣṇa-kathāśrayam
kasya hetor nijagrāha
kaliṁ digvijaye nṛpaḥ
nṛdeva-cihna-dhṛk śūdra-
ko ’sau gāṁ yaḥ padāhanat
tat kathyatāṁ mahā-bhāga
yadi kṛṣṇa-kathāśrayam
Synonyma
śaunakaḥ uvāca — Śaunaka Ṛṣi řekl; kasya — z jakého; hetoḥ — důvodu; nijagrāha — dostatečně potrestal; kalim — vládce věku Kali; digvijaye — při své pouti po celém světě; nṛpaḥ — král; nṛ-deva — královská osoba; cihna-dhṛk — ozdobený jako; śūdrakaḥ — nejnižší z śūdrů; asau — on; gām — kráva; yaḥ — ten, kdo; padā ahanat — kopl nohou; tat — to vše; kathyatām — prosím popiš; mahā-bhāga — ó šťastlivý; yadi — pokud ovšem; kṛṣṇa — o Kṛṣṇovi; kathā-āśrayam — spojené s náměty o Něm.
Překlad
Śaunaka Ṛṣi se otázal: Proč ho Mahārāja Parīkṣit jen potrestal, když se jednalo o nejnižšího z śūdrů oblečeného za krále, který kopal krávu? Prosím, popiš všechny tyto události, pokud se vztahují k námětům o Pánu Kṛṣṇovi.
Význam
Śaunaku a ṛṣie udivilo, když slyšeli, že zbožný Mahārāja Parīkṣit viníka pouze potrestal a nezabil ho. To naznačuje, že zbožný král jako Mahārāja Parīkṣit měl ihned zabít takového hříšníka, který chtěl oklamat veřejnost tím, že se oblékal jako král, a přitom si zároveň dovolil urážet nejčistší zvíře, krávu. Ṛṣiové si v těch dobách nedovedli vůbec představit, že v pokročilých dnech věku Kali budou nejnižší z śūdrů voleni jako vládci a že budou otvírat organizovaná jatka na zabíjení krav. Každopádně i když veliké ṛṣie moc nezajímalo poslouchat o śūdrakovi, který podváděl lidi a urážel krávu, chtěli o tom slyšet z důvodu, aby viděli, zda událost měla nějaké spojení s Pánem Kṛṣṇou. Zajímali se pouze o náměty o Pánu Kṛṣṇovi, protože vše, co má spojitost s vyprávěním o Kṛṣṇovi, je hodno poslechu. V Bhāgavatamu je mnoho pojednání o sociologii, politice, ekonomice, kultuře atd., ale to vše je ve vztahu s Kṛṣṇou, a proto je to hodno poslechu. Kṛṣṇa je očišťující složkou všeho, bez ohledu na to, o co se jedná. V hmotném světě je všechno nečisté, jelikož je to výtvorem tří hmotných kvalit, ale Kṛṣṇa je očišťujícím faktorem.