ŚB 1.13.44

यन्मन्यसे ध्रुवं लोकमध्रुवं वा न चोभयम् ।
सर्वथा न हि शोच्यास्ते स्‍नेहादन्यत्र मोहजात् ॥ ४४ ॥
yan manyase dhruvaṁ lokam
adhruvaṁ vā na cobhayam
sarvathā na hi śocyās te
snehād anyatra mohajāt

Synonyma

yati tehdy, když; manyasesi myslíš; dhruvamAbsolutní Pravda; lokamosoby; adhruvamto, co je neskutečné; ani; nane; cataké; ubhayamnebo obojí; sarvathāza všech okolností; nanikdy; hijistě; śocyāḥpředmět nářku; teoni; snehātz náklonnosti; anyatranebo jinak; moha-jātkvůli zmatení.

Překlad

Ó králi, ať už si myslíš, že duše je věčnou podstatou nebo že hmotné tělo je dočasné, že vše existuje v neosobní Absolutní Pravdě nebo že vše je nevysvětlitelnou kombinací hmoty a ducha, pocity odloučení jsou vždy jen výsledkem citové náklonnosti a ničím jiným.

Význam

Skutečností je, že každá živá bytost je individuální nedílnou částí Nejvyšší Bytosti a jejím přirozeným postavením je být podřízeným služebníkem a tak spolupracovat s Pánem. Ať už v podmíněné hmotné existenci nebo v osvobozeném stavu plného poznání a věčnosti, živá bytost je věčně pod vládou Nejvyššího Pána. Ti, kteří nejsou seznámeni se skutečným poznáním, však předkládají mnoho vyspekulovaných teorií o pravém postavení živé bytosti. Všechny filozofické školy ovšem uznávají, že živá bytost je věčná a že tělesný obal z pěti hmotných prvků je pomíjivý a dočasný. Věčná živá bytost transmigruje podle zákona karmy z jednoho hmotného těla do druhého, a hmotná těla jsou svojí povahou pomíjivá. Není tedy nad čím naříkat, když se duše přemístí do jiného těla nebo když hmotné tělo v jisté fázi zaniká. Jiní zase věří ve splynutí duše s Nejvyšším Duchem po odstranění hmotného uvěznění, a další vůbec nevěří v existenci ducha či duše, ale věří v hmatatelnou hmotu. Každý den vidíme mnoho příkladů, jak hmota mění svoji podobu, a nikdy nad těmito změnami nenaříkáme. Ve všech případech je však síla božské energie nezadržitelná; nikdo ji nedokáže ovlivnit, a proto není žádný důvod ke smutku.