ŚB 1.13.33
Dévanágarí
अम्बा च हतपुत्रार्ता पितृव्य: क्व गत: सुहृत् ।
अपि मय्यकृतप्रज्ञे हतबन्धु: स भार्यया ।
आशंसमान: शमलं गङ्गायां दु:खितोऽपतत् ॥ ३३ ॥
अपि मय्यकृतप्रज्ञे हतबन्धु: स भार्यया ।
आशंसमान: शमलं गङ्गायां दु:खितोऽपतत् ॥ ३३ ॥
Verš
ambā ca hata-putrārtā
pitṛvyaḥ kva gataḥ suhṛt
api mayy akṛta-prajñe
hata-bandhuḥ sa bhāryayā
āśaṁsamānaḥ śamalaṁ
gaṅgāyāṁ duḥkhito ’patat
pitṛvyaḥ kva gataḥ suhṛt
api mayy akṛta-prajñe
hata-bandhuḥ sa bhāryayā
āśaṁsamānaḥ śamalaṁ
gaṅgāyāṁ duḥkhito ’patat
Synonyma
ambā — matka teta; ca — a; hata-putrā — která ztratila všechny své syny; ārtā — rozlítostněná; pitṛvyaḥ — strýc Vidura; kva — kam; gataḥ — odešel; suhṛt — příznivec; api — zdali; mayi — mi; akṛta-prajñe — nevděčný; hata-bandhuḥ — ten, který ztratil všechny své syny; saḥ — Dhṛtarāṣṭra; bhāryayā — se svojí manželkou; āśaṁsamānaḥ — v mysli plné pochyb; śamalam — urážky; gaṅgāyām — ve vodách Gangy; duḥkhitaḥ — ve sklíčené mysli; apatat — upadl.
Překlad
Kde je můj příznivec, strýc Vidura, a matka Gāndhārī, která je velice zarmoucená odchodem všech svých synů? Mého strýce Dhṛtarāṣṭru také velice ochromila smrt všech jeho synů a vnuků. Jsem nepochybně velmi nevděčný. Vzal snad mé přestupky tak vážně, že se i se svou ženou utopil v Ganze?
Význam
Pāṇḍuovci, zvláště Mahārāja Yudhiṣṭhira a Arjuna, předvídali následky bitvy na Kurukṣetře, a Arjuna proto odmítal bojovat. K boji došlo vůlí Pána, ale rodinný smutek, který očekávali, se stal skutečností. Mahārāja Yudhiṣṭhira si byl stále vědom nepříznivé situace, ve které byl jeho strýc Dhṛtarāṣṭra a teta Gāndhārī, a proto jim ve stáří a smutku poskytoval všemožnou péči. Jakmile tedy nenacházel svého strýce a tetu v paláci, přirozeně v něm vyvstaly pochybnosti a usuzoval, že se utopili ve vodách Gangy. Považoval se za nevděčníka, protože když Pāṇḍuovci ztratili otce, Mahārāja Dhṛtarāṣṭra je královsky zaopatřil, a on mu na oplátku v bitvě na Kurukṣetře zabil všechny syny. Jako zbožný muž bral Mahārāja Yudhiṣṭhira v úvahu všechny své nezbytné přečiny a nikdy neuvažoval o přečinech svého strýce a jeho společnosti. Dhṛtarāṣṭra trpěl vůlí Pána následky vlastních přečinů, ale Mahārāja Yudhiṣṭhira myslel pouze na vlastní zlé skutky, kterým se nemohl vyhnout. To je povaha dobrého člověka a oddaného Pána. Oddaný nikdy nehledá chybu na druhých, ale snaží se nalézt své vlastní a co nejvíce je napravit.