ŚB 1.12.9

V Brahma-saṁhitě (kap. 5) je řečeno, že Nejvyšší Pán Govinda vstupuje Svojí úplnou částí dovnitř vesmíru a šíří se jako Paramātmā neboli Nadduše nejen do srdcí všech živých bytostí, ale také do všech atomů hmotných prvků. Pán takto Svojí nepředstavitelnou silou prostupuje vším, a vstoupil také do lůna Uttary, aby zachránil Svého milovaného oddaného Mahārāje Parīkṣita. V Bhagavad-gītě Pán ujistil každého, že Jeho oddaní nebudou nikdy zničeni. Nikdo nemůže zabít Pánova oddaného, protože ho Pán chrání, a nikdo nemůže zachránit osobu, kterou si Pán přeje zabít. Pán je všemocný, a proto zachraňuje a zabíjí podle Svého přání. Ukázal se Svému oddanému Mahārājovi Parīkṣitovi i v nepříjemné situaci (v lůně jeho matky), a to v takové podobě, kterou byl Parīkṣit schopen vnímat. Pán může být větší než tisíce vesmírů a zároveň být menší nežli atom. Ve Své milosti přijímá takovou podobu, v jaké Ho omezená živá bytost může spatřit. On je neomezený. Neomezují Ho žádná měřítka a naše kalkulace. Může se stát větším než si můžeme pomyslet a menším než si dovedeme představit. Za všech okolností je však tímtéž všemocným Pánem. Není rozdíl mezi Viṣṇuem velikosti palce v lůně Uttary a Nārāyaṇem v plné velikosti ve Vaikuṇṭha-dhāmu, v Božím království. Bere na Sebe podobu arcā-vigrahy (uctívaného Božstva), jen aby přijal službu od Svých oddaných, kteří Ho nemohou vidět jinak. Milostí arcā-vigrahy, Pánovy podoby z hmotných prvků, mohou oddaní v hmotném světě s Pánem snadno vejít do styku, přestože Ho nelze vnímat hmotnými smysly. Arcā-vigraha je tedy plně duchovní podoba Pána, kterou mohou vnímat hmotní oddaní; tuto podobu Samotnou ovšem nikdy nesmíme pokládat za hmotnou. Pro Pána není mezi hmotou a duchem žádný rozdíl, i když pro podmíněnou živou bytost je mezi nimi rozdíl obrovský. Pro Pána neexistuje nic než duchovní bytí, a stejně tak nic než duchovní bytí neexistuje pro Jeho čistého oddaného, který má s Pánem důvěrný vztah.