Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 6.154
Verš
kṣetra-jñākhyā tathā parā
avidyā-karma-saṁjñānyā
tṛtīyā śaktir iṣyate
Synonyma
viṣṇu-śaktiḥ — vnitřní energie Pána Viṣṇua, Nejvyšší Osobnosti Božství; parā — duchovní; proktā — řečená; kṣetra-jña — živé bytosti; ākhyā — známé jako; tathā — též; parā — duchovní; avidyā — nevědomost či bezbožnost; karma — a ploduchtivé jednání; saṁjñā — známé jako; anyā — další; tṛtīyā — třetí; śaktiḥ — energie; iṣyate — je přijímána jako.
Překlad
„,Śāstry potvrzují, že vnitřní energie Nejvyššího Pána Viṣṇua je duchovní. Potom je tu ještě další duchovní energie, známá jako kṣetra-jña neboli živé bytosti. Třetí energie, známá jako nevědomost, vede živou bytost k bezbožnosti a naplňuje ji ploduchtivým jednáním.̀“
Význam
V Bhagavad-gītě, v pasáži, kde Śrī Kṛṣṇa hovoří o tom, co je kṣetra a kṣetra-jña, je jasně řečeno, že kṣetra-jña je živá bytost, která zná pole svých činností. Živé bytosti v hmotném světě zapomínají na svůj věčný vztah s Nejvyšší Osobností Božství. Tomuto zapomnění se říká avidyā neboli nevědomost. Avidyā-śakti, energie avidyi tohoto hmotného světa, pobízí k ploduchtivému jednání. I když je tato avidyā-śakti (hmotná energie neboli nevědomost) také energií Nejvyšší Osobnosti Božství, je určena zvláště k tomu, aby udržovala živé bytosti ve stavu zapomnění. K tomu dochází kvůli jejich postoji vzpoury vůči Pánu. Díky tomu se živé bytosti, ačkoliv jsou svou přirozeností duchovní, dostávají pod vliv energie nevědomosti. Jakým způsobem k tomu dochází, je popsáno v následujícím verši.