Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 22.51
Verš
kṛṣṇa-bhakti dūre rahu, saṁsāra nahe kṣaya
Synonyma
Překlad
„Dokud člověk nezíská přízeň čistého oddaného, nemůže dosáhnout úrovně oddané služby. Ani nemůže být vysvobozen z otroctví hmotné existence, o kṛṣṇa-bhakti ani nemluvě.“
Význam
Zbožné činnosti přinášejí hmotné bohatství, ale oddanou službu nelze získat žádným množstvím hmotných zbožných činností – ani rozdáváním milodarů, ani otvíráním nemocnic či škol, ani lidumilnou prací. Oddanou službu lze získat jedině milostí čistého oddaného. Bez milosti čistého oddaného nelze ani uniknout otroctví hmotné existence. Slovo mahat v tomto verši znamená „čistý oddaný“, což potvrzuje Pán Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě (9.13):
daivīṁ prakṛtim āśritāḥ
bhajanty ananya-manaso
jñātvā bhūtādim avyayam
„Ó synu Pṛthy! Ti, kdo nejsou zmateni, velké duše, jsou pod ochranou božské přírody. Plně se věnují oddané službě, protože Mě znají jako původní a nevyčerpatelnou Nejvyšší Osobnost Božství.“
Člověk se musí sdružovat s mahātmou, který přijal Kṛṣṇu jako nejvyšší zdroj celého stvoření. Nikdo nemůže chápat Kṛṣṇovo absolutní postavení, aniž by byl mahātmā. Mahātmā je vzácný a transcendentální a je to čistý oddaný Pána Kṛṣṇy. Hlupáci považují Kṛṣṇu za lidskou bytost a Jeho čistého oddaného také. Ať je člověk čímkoliv, musí přijmout útočiště u lotosových nohou oddaného mahātmy a chovat se k němu jako k nejvznešenějšímu dobrodinci celé lidské společnosti. U takového mahātmy bychom měli hledat ochranu a prosit o jeho bezpříčinnou milost. Jedině díky jeho požehnání se může člověk vymanit z pout k hmotnému životu. Takto uvolněn se milostí mahātmy zapojí do transcendentální láskyplné služby Pánu.