Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 2.66
Verš
bhāvāveśe uṭhe praṇaya māna
solluṇṭha-vacana-rīti, māna, garva, vyāja-stuti,
kabhu nindā, kabhu vā sammāna
Synonyma
unmādera lakṣaṇa — příznaky šílenství; karāya — příčiny; kṛṣṇa — Pán Kṛṣṇa; sphuraṇa — podnět; bhāva-āveśe — ve stavu extáze; uṭhe — probouzí; praṇaya — lásku; māna — pohrdání; solluṇṭha-vacana — neúctu vyjádřenou sladkými slovy; rīti — způsob; māna — poctu; garva — pýchu; vyāja-stuti — nepřímou modlitbu; kabhu — někdy; nindā — pomluvy; kabhu — někdy; vā — nebo; sammāna — pocta.
Překlad
Tyto symptomy šílenství sloužily jako podněty ke vzpomínání na Kṛṣṇu. Extatické rozpoložení probouzelo lásku, pohrdání, hanobení slovy, pýchu, poctu a nepřímou modlitbu. Śrī Kṛṣṇa tak byl někdy terčem pomluv a jindy byl ctěn.
Význam
Slovo unmāda je v Bhakti-rasāmṛta-sindhu vysvětleno jako krajní radost, neštěstí a zmatek v srdci vyvolaný odloučením. Příznaky unmādy jsou bláznivý smích, tancování, zpěv, konání bezvýsledných činností, mluvení nesmyslů, utíkání, pokřikování a někdy protichůdné jednání. Slovo praṇaya je vysvětleno takto: je-li možné získat poctu přímo, ale nevyužije se toho, říká se takové lásce praṇaya. Śrīla Rūpa Gosvāmī ve své Ujjvala-nīlamaṇi vysvětluje slovo māna takto: māna přichází, když milenec zakouší při výměně srdečných a láskyplných slov stále novou sladkost, ale snaží se svoje pocity nepoctivě zakrýt.