CC Madhya 19.74
Bengálština
শুচিঃ সদ্ভক্তিদীপ্তাগ্নিদগ্ধদুর্জাতিকল্মষঃ ।
শ্বপাকোঽপি বুধৈঃ শ্লাঘ্যো ন বেদজ্ঞোহপি নাস্তিকঃ ॥ ৭৪ ॥
শ্বপাকোঽপি বুধৈঃ শ্লাঘ্যো ন বেদজ্ঞোহপি নাস্তিকঃ ॥ ৭৪ ॥
Verš
śuciḥ sad-bhakti-dīptāgni-
dagdha-durjāti-kalmaṣaḥ
śva-pāko ’pi budhaiḥ ślāghyo
na veda-jño ’pi nāstikaḥ
dagdha-durjāti-kalmaṣaḥ
śva-pāko ’pi budhaiḥ ślāghyo
na veda-jño ’pi nāstikaḥ
Synonyma
śuciḥ — brāhmaṇa očištěný vnitřně i navenek; sat-bhakti — nemotivované oddané služby; dīpta-agni — planoucím ohněm; dagdha — spáleno na popel; durjāti — jako zrození v nízko postavené rodině; kalmaṣaḥ — jehož následky hříchů; śva-pākaḥ api — i když se narodil v rodině pojídačů psů; budhaiḥ — učenci; ślāghyaḥ — uznán; na — ne; veda-jñaḥ api — i když zcela znalý védského poznání; nāstikaḥ — ateista.
Překlad
Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „ ,Ten, kdo díky své oddané službě, která je jako planoucí oheň spalující na popel veškeré hříšné reakce z minulých životů, vykazuje čisté vlastnosti brāhmaṇy, je zcela jistě ochráněn před důsledky hříšných činů, jako je zrození v nízko postavené rodině. Přestože se mohl narodit v rodině pojídačů psů, učenci ho uznávají. Pro vzdělaného znalce védského poznání však uznání nemají, pokud je ateista.̀ “
Význam
Tento a další verš pocházejí z Hari-bhakti-sudhodayi (3.11, 12), což je transcendentální kniha složená z citátů z Purāṇ.