Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 19.148

Verš

koṭi-jñāni-madhye haya eka-jana ‘mukta’
koṭi-mukta-madhye ‘durlabha’ eka kṛṣṇa-bhakta

Synonyma

koṭi-jñāni-madhye — z mnoha miliónů takových moudrých lidí; haya — je; eka-jana — jeden; mukta — opravdu osvobozený; koṭi-mukta-madhye — mezi mnoha milióny takových osvobozených osob; durlabha — velmi vzácný; eka — jeden; kṛṣṇa-bhakta — čistý oddaný Pána Kṛṣṇy.

Překlad

„Z mnoha miliónů takových moudrých lidí může být jeden opravdu osvobozený (mukta) a i mezi mnoha milióny takových osvobozených osob je těžké najít čistého oddaného Pána Kṛṣṇy.“

Význam

Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (10.2.32) se uvádí, že jñānī kvůli svému chabému poznání ve skutečnosti nejsou osvobození. Jen se za osvobozené považují. Vrcholu dokonalosti poznání člověk dosáhne, když dospěje na úroveň poznání Nejvyšší Osobnosti Božství. Brahmeti paramātmeti bhagavān iti śabdyate. Absolutní Pravda (satya-vastu) je popsána jako Brahman, Paramātmā a Bhagavān. Poznání neosobního Brahmanu a Nadduše je nedokonalé, dokud člověk nedosáhne úrovně poznání Nejvyšší Osobnosti Božství. V tomto verši je proto jasně řečeno: koṭi-mukta-madhye`durlabha' eka kṛṣṇa-bhakta. Ti, kdo hledají poznání neosobního Brahmanu či lokalizované Paramātmy, jsou samozřejmě uznáváni za osvobozené, ale kvůli svému nedokonalému poznání jsou ve Śrīmad-Bhāgavatamu označeni jako vimukta-māninaḥ. Jelikož je nedokonalé jejich poznání, je nedokonalé i jejich pojetí osvobození. Dokonalé poznání můžeme mít pouze tehdy, když známe Nejvyšší Osobnost Božství. To podporuje Pán Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě (5.29):

bhoktāraṁ yajña-tapasāṁ
sarva-loka-maheśvaram
suhṛdaṁ sarva-bhūtānāṁ
jñātvā māṁ śāntim ṛcchati

„Ten, kdo si Mě je plně vědom a ví, že jsem konečným příjemcem veškerých obětí a askeze, Nejvyšším Pánem všech planet a polobohů a dobrodincem všech živých bytostí, se zbaví hmotných strastí a dosáhne klidu a míru.“

Karmī, jñānī a yogī pokračují ve svém hledání, ale dokud jejich hledání není uzavřené, nemohou dosáhnout klidu a míru. Bhagavad-gītā proto uvádí: jñātvā māṁ śāntim ṛcchati – klidu a míru může člověk dosáhnout jedině tehdy, když pozná Kṛṣṇu. To popisuje další verš.