Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 19.147
Verš
koṭi-karma-niṣṭha-madhye eka ‘jñānī’ śreṣṭha
Synonyma
dharma-ācāri-madhye — z těch, kdo opravdu následují védské zásady nebo náboženský systém; bahuta — mnoho z nich; karma-niṣṭha — připoután k plodonosným činnostem; koṭi-karma-niṣṭha-madhye — z mnoha miliónů těch, kdo konají plodonosné činnosti podle védských zásad; eka — jeden; jñānī — moudrý člověk; śreṣṭha — hlavní.
Překlad
„Většina z těch, kdo se řídí védským poznáním, následuje proces plodonosných činností a rozlišuje mezi dobrými a špatnými skutky. Mezi mnoha takovými upřímnými ploduchtivými pracovníky může být jeden, který je opravdu moudrý.“
Význam
Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura říká, že slovo karma-niṣṭha označuje toho, kdo si chce užívat výsledků svých dobrých skutků a zbožných činností. Někteří následovníci védských zásad obětují vše Absolutní Pravdě a nemají za cíl užívat si výsledků svých zbožných činností. Ti jsou také považováni za karma-niṣṭhy. Někdy vidíme, jak zbožní lidé těžce vydělají nějaké peníze a potom je věnují na nějakou zbožnou věc zakládáním charit, škol a nemocnic. Ať člověk vydělává peníze pro sebe, či pro veřejný prospěch, nazývá se karma-niṣṭha. Mezi mnoha milióny karma-niṣṭḥů se najde možná jeden, který je moudrý. Ti, kdo se snaží vyhýbat plodonosným činnostem, a proto umlknou, aby splynuli s duchovní Absolutní Pravdou, se obvykle nazývají jñānī neboli moudří lidé. Nezajímají je plodonosné činnosti, ale splynutí s Nejvyšším. Karma-niṣṭhové i jñānī se však zajímají o osobní prospěch. Karmī mají zájem přímo o osobní prospěch v tomto hmotném světě a jñānī se zajímají o splynutí s Nejvyšším. Jñānī tvrdí, že plodonosné jednání je nedokonalé. Pro ně je dokonalostí vzdát se činností a splynout s Nejvyšším. To je jejich životní cíl. Jñānī chce odstranit rozdíl mezi poznáním, znalcem a poznávaným. Této filosofii se říká monismus neboli jednota a je charakteristická duchovním mlčením.