CC Madhya 19.147

Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura říká, že slovo karma-niṣṭha označuje toho, kdo si chce užívat výsledků svých dobrých skutků a zbožných činností. Někteří následovníci védských zásad obětují vše Absolutní Pravdě a nemají za cíl užívat si výsledků svých zbožných činností. Ti jsou také považováni za karma-niṣṭhy. Někdy vidíme, jak zbožní lidé těžce vydělají nějaké peníze a potom je věnují na nějakou zbožnou věc zakládáním charit, škol a nemocnic. Ať člověk vydělává peníze pro sebe, či pro veřejný prospěch, nazývá se karma-niṣṭha. Mezi mnoha milióny karma-niṣṭḥů se najde možná jeden, který je moudrý. Ti, kdo se snaží vyhýbat plodonosným činnostem, a proto umlknou, aby splynuli s duchovní Absolutní Pravdou, se obvykle nazývají jñānī neboli moudří lidé. Nezajímají je plodonosné činnosti, ale splynutí s Nejvyšším. Karma-niṣṭhové i jñānī se však zajímají o osobní prospěch. Karmī mají zájem přímo o osobní prospěch v tomto hmotném světě a jñānī se zajímají o splynutí s Nejvyšším. Jñānī tvrdí, že plodonosné jednání je nedokonalé. Pro ně je dokonalostí vzdát se činností a splynout s Nejvyšším. To je jejich životní cíl. Jñānī chce odstranit rozdíl mezi poznáním, znalcem a poznávaným. Této filosofii se říká monismus neboli jednota a je charakteristická duchovním mlčením.