CC Madhya 16.263-264

“উত্তম হঞা হীন করি’ মানহ আপনারে ।
অচিরে করিবে কৃষ্ণ তোমার উদ্ধারে ॥” ২৬৪ ॥
তাঁর দৈন্য দেখি’ শুনি’ পাষাণ বিদরে ।
আমি তুষ্ট হঞা তবে কহিলুঁ দোঁহারে ॥ ২৬৩ ॥
tāṅra dainya dekhi’ śuni’ pāṣāṇa vidare
āmi tuṣṭa hañā tabe kahiluṅ doṅhāre
“uttama hañā hīna kari’ mānaha āpanāre
acire karibe kṛṣṇa tomāra uddhāre”

Synonyma

tāṅra dainya dekhi'spatřením jejich pokory; śuni'nebo jen nasloucháním o ní; pāṣāṇakámen; vidarerozteče se; āmi; tuṣṭa hañājsoucí velmi spokojený; tabepotom; kahiluṅ doṅhāreřekl jsem jim oběma; uttama hañājsoucí v každém ohledu vznešenější; hīnanižší; kari'říkající; mānahapovažujete; āpanāresebe; acirevelmi brzy; karibeučiní; kṛṣṇaPán Kṛṣṇa; tomāravás; uddhāreosvobození.

Překlad

„Z pokory těchto dvou bratrů by se i kámen roztekl. Byl jsem s jejich chováním velmi spokojený, a tak jsem jim řekl: ,I když jste oba velmi vznešení, považujete se za nízké, a Kṛṣṇa vás proto velmi brzy osvobodí.̀  “

Význam

Toto jsou vlastnosti čistého oddaného. Po hmotné stránce může být člověk velice bohatý, zkušený, vlivný a vzdělaný, ale pokud se přesto považuje za nižšího než tráva na ulici, upoutá pozornost Śrī Caitanyi Mahāprabhua nebo Pána Kṛṣṇy. I když byl Mahārāja Pratāparudra král, vzal koště, aby zametal cestu před rathou (vozem) Pána Jagannātha. Śrī Caitanya Mahāprabhu byl díky této pokorné službě s králem velmi spokojený a obejmul ho za ni. Podle pokynů Śrī Caitanyi Mahāprabhua by oddaný nikdy neměl být pyšný na hmotnou moc. Měl by vědět, že ta je výsledkem jeho minulých dobrých činností (karmy), a je tudíž pomíjivá. S jeho hmotným bohatstvím může být každou chvíli konec; oddaný proto na takové bohatství není nikdy pyšný. Je vždy pokorný, protože se považuje za nižšího než stéblo trávy. Díky tomu jsou oddaní způsobilí vrátit se domů, zpátky k Bohu.