Skip to main content
Knihovna » Śrī Caitanya-caritāmṛta » Antya-līlā » KAPITOLA DEVÁTÁ

Śrī caitanya-caritāmṛta Antya 9.141

Verš

mahā-viṣaya kara, kibā virakta udāsa
janme-janme tumi pañca — mora ‘nija-dāsa’

Synonyma

mahā-viṣaya — rozsáhlé hmotné činnosti; kara — vykonáváte; kibā — nebo; virakta — odříkaví; udāsa — bez připoutanosti; janme-janme — život za životem; tumi pañca — vás pět; mora — Moji; nija-dāsa — vlastní služebníci.

Překlad

„Ať už jste pohroužení v hmotných činnostech, nebo přijímáte naprosté odříkání, vás pět bratrů je život za životem Mými věčnými služebníky.“

Význam

Podle komentáře Śrīly Bhaktisiddhānty Sarasvatīho Ṭhākura bychom měli neustále myslet na to, že jsme věčně služebníky Kṛṣṇy. Ať už jsme zaměstnáni hmotnými činnostmi, které obnášejí zacházení s penězi, nebo ve stavu odříkání, vždy bychom měli myslet na to, že jsme věčnými služebníky Boha, protože to je skutečné postavení živé bytosti. Jak přijetí sannyāsu, tak zacházení s penězi jsou vnější záležitosti. Za všech okolností je třeba myslet na to, jak potěšit a uspokojit Kṛṣṇu. Potom ani ten, kdo je zapojený do rozsáhlých hmotných transakcí, nebude připoutaný. Jakmile však zapomeneme, že jsme věčnými služebníky Kṛṣṇy, čeká nás hmotné zapletení. Pokud si je však člověk neustále vědom toho, že Kṛṣṇa je svrchovaný vládce a on sám je Kṛṣṇův věčný služebník, zůstává za všech okolností osvobozený. Hmotné činnosti vytvářející pouta ho neovlivní.