Śrī caitanya-caritāmṛta Antya 17.41
Verš
“kaṇṭhera gambhīra dhvani, navaghana-dhvani jini’,
yāra guṇe kokila lājāya
tāra eka śruti-kaṇe, ḍubāya jagatera kāṇe,
punaḥ kāṇa bāhuḍi’ nā āya
yāra guṇe kokila lājāya
tāra eka śruti-kaṇe, ḍubāya jagatera kāṇe,
punaḥ kāṇa bāhuḍi’ nā āya
Synonyma
kaṇṭhera — hrdla; gambhīra — hluboký; dhvani — zvuk; nava-ghana — čerstvých mračen; dhvani — hřmění; jini' — překonávající; yāra — čeho; guṇe — vlastnosti; kokila — kukačku; lājāya — zahanbují; tāra — toho; eka — jedním; śruti-kaṇe — útržkem melodie; ḍubāya — zaplavuje; jagatera — celého světa; kāṇe — ucho; punaḥ — znovu; kāṇa — ucho; bāhuḍi' — dostávající se ven; nā āya — nemůže vyjít.
Překlad
„Kṛṣṇův hluboký hlas duní víc než čerstvá mračna a Jeho sladká píseň zahanbuje dokonce i sladký hlas kukačky. Jeho píseň je ve skutečnosti tak sladká, že pouhý útržek její melodie může zaplavit celý tento svět. Ten, komu vstoupí do ucha, už neuslyší nic jiného.“