Śrī caitanya-caritāmṛta Antya 1.188
Verš
purataḥ saṅgamayaty amuṁ tamaḥ
vraja-vāma-dṛśāṁ na paddhatiḥ
prakaṭā sarva-dṛśaḥ śruter api
Synonyma
harim — Kṛṣṇu; uddiśate — poukazuje na; rajaḥ-bharaḥ — prach zvířený kravami; purataḥ — před; saṅgamayati — vybízí k setkání; amum — Kṛṣṇu; tamaḥ — temnota; vraja-vāma-dṛśām — dívek z Vrindávanu; na — ne; paddhatiḥ — běh činností; prakaṭā — projevený; sarva-dṛśaḥ — kteří vědí vše; śruteḥ — Véd; api — také.
Překlad
„ ,Prach zvířený kopyty krav a telátek na cestě vytváří temnotu, která naznačuje, že se Kṛṣṇa vrací domů z pastvin. Večerní temnota zase vybízí gopī k setkání s Kṛṣṇou. Zábavy Kṛṣṇy a gopī jsou tak zahalené určitým druhem transcendentální temnoty, a proto je obyčejní védští učenci nemohou vidět.̀ “
Význam
Tento verš pochází z Lalita-mādhavy (1.23) a vyslovila ho Paurṇamāsī při rozhovoru s Gārgī.
V Bhagavad-gītě (2.45) Kṛṣṇa říká: trai-guṇya-viṣayā vedā nistrai-guṇyo bhavārjuna. Arjunovi tak radí, aby se povznesl nad kvality hmotné přírody, protože celý védský systém je plný popisů týkajících se sattva-guṇy, rajo-guṇy a tamo-guṇy. Lidé jsou obvykle zahaleni kvalitou rajo-guṇy, a proto nejsou schopni pochopit Kṛṣṇovy zábavy s gopīmi ve Vradži. Navíc jejich pochopení ruší ještě kvalita tamo-guṇy. Ve Vrindávanu je to však jiné. I když je Kṛṣṇa zahalený mračny prachu, gopī vědí, že v této prašné bouři je Kṛṣṇa. Protože jsou Jeho největší oddané, vidí Jeho ruku ve všem. Oddaní proto vědí, co Kṛṣṇa dělá, i v temnotě nebo v oblacích prachu. Významem tohoto verše je, že Kṛṣṇa se za žádných okolností neztrácí zrakům svých vznešených oddaných, jako jsou gopī.