Skip to main content
Knihovna » Śrī Caitanya-caritāmṛta » Ādi-līlā » KAPITOLA ČTVRTĀ

Śrī caitanya-caritāmṛta Ādi 4.145

Verš

vicāra kariye yadi āsvāda-upāya
rādhikā-svarūpa ha-ite tabe mana dhāya

Synonyma

vicāra — úvahu; kariye — činím; yadi — pokud; āsvāda — chutnat; upāya — způsob; rādhikā-svarūpa — povaha Śrīmatī Rādhārāṇī; ha-ite — stát se; tabe — potom; mana — mysl; dhāya — žene se za.

Překlad

„Začnu-li uvažovat o způsobu, jak ji vychutnat, přistihnu se, že dychtím po roli Rādhiky.“

Význam

Kṛṣṇa je úžasně a neomezeně přitažlivý. Nikdo nemůže zjistit, kde tato přitažlivost končí. Pouze Śrīmatī Rādhārāṇī ji může ve svém postavení v kategorii āśraya vychutnávat v této míře. Třebaže je zrcadlo transcendentální lásky Śrīmatī Rādhārāṇī dokonale čisté, v transcendentálním způsobu poznávání Kṛṣṇy vypadá ještě čistší a nejčistší. Kṛṣṇovy transcendentální rysy vypadají v zrcadle srdce Śrīmatī Rādhārāṇī stále novější a svěžejší. Kṛṣṇova přitažlivost se jinými slovy zvětšuje úměrně tomu, jak ji vnímá Śrīmatī Rādhārāṇī. Oba se snaží překonat jeden druhého a ani jeden z Nich nechce být ve zvětšování intenzity své lásky poražen. Pán Kṛṣṇa se tedy zjevil jako Śrī Caitanya Mahāprabhu proto, že toužil pochopit její rozpoložení stále se zvětšující lásky.