Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Ādi 13.82

Verš

yāhāṅ tāhāṅ sarva-loka karaye sammāna
ghare pāṭhāiyā deya dhana, vastra, dhāna

Synonyma

yāhāṅ — kdekoliv; tāhāṅ — všude; sarva-loka — všichni lidé; karaye — prokazují; sammāna — úctu; ghare — doma; pāṭhāiyā — posílající; deya — dávají; dhana — cennosti; vastra — oblečení; dhāna — rýži.

Překlad

„Všude, kam jdu, mi lidé prokazují úctu. Aniž bych o to žádal, dávají mi sami od sebe cennosti, oblečení a rýži.“

Význam

Brāhmaṇa se nestane ničím služebníkem. Sloužit druhým je povinností śūdrů. Brāhmaṇa je vždy nezávislý, protože je učitel, duchovní mistr a rádce společnosti. Členové společnosti ho zásobují vším, co pro život potřebuje. V Bhagavad-gītě Pán říká, že rozdělil společnost na čtyři třídy: brāhmaṇy, kṣatriyi, vaiśyi a śūdry. Bez tohoto vědeckého rozdělení nemůže společnost hladce fungovat. Brāhmaṇa má členům společnosti dávat dobré rady, kṣatriya má dohlížet na řízení a udržovat ve společnosti zákon a pořádek, vaiśyové mají vyrábět a obchodovat, aby pokryli všechny potřeby společnosti, a śūdrové mají sloužit vyšším vrstvám společnosti (brāhmaṇům, kṣatriyům a vaiśyům).

Jagannātha Miśra byl brāhmaṇa, a lidé mu proto posílali veškeré tělesné zaopatření – peníze, oblečení, obilí a tak dále. Když byl Pán Caitanya v lůně Śacīmāty, Jagannātha Miśra tyto nezbytnosti dostával, aniž by si o ně říkal. Jelikož byl Pán přítomný v jeho rodině, každý mu jako brāhmaṇovi prokazoval patřičnou úctu. Jinými slovy, když brāhmaṇa nebo vaiṣṇava zůstává věrný svému postavení věčného služebníka Pána a vykonává Jeho vůli, není možné, aby trpěl nedostatkem pro svou vlastní obživu nebo pro uspokojení potřeb své rodiny.