Bg. 7.2
Dévanágarí
ज्ञानं तेऽहं सविज्ञानमिदं वक्ष्याम्यशेषत: ।
यज्ज्ञात्वा नेह भूयोऽन्यज्ज्ञातव्यमवशिष्यते ॥ २ ॥
यज्ज्ञात्वा नेह भूयोऽन्यज्ज्ञातव्यमवशिष्यते ॥ २ ॥
Verš
jñānaṁ te ’haṁ sa-vijñānam
idaṁ vakṣyāmy aśeṣataḥ
yaj jñātvā neha bhūyo ’nyaj
jñātavyam avaśiṣyate
idaṁ vakṣyāmy aśeṣataḥ
yaj jñātvā neha bhūyo ’nyaj
jñātavyam avaśiṣyate
Synonyma
jñānam — fenomenální poznání; te — tobě; aham — Já; sa — společně s; vijñānam — noumenálním poznáním; idam — toto; vakṣyāmi — vyložím; aśeṣataḥ — beze zbytku; yat — což; jñātvā — znající; na — ne; iha — v tomto světě; bhūyaḥ — dále; anyat — cokoliv dalšího; jñātavyam — co by mělo být poznáno; avaśiṣyate — zůstává.
Překlad
Nyní ti tu v úplnosti vyložím toto poznání, fenomenální (zjevné) i noumenální (tajemné). To když pochopíš, nezbude už nic dalšího, co bys měl poznat.
Význam
Uplné poznání zahrnuje poznání fenomenálního, jevového světa a skryté duchovní podstaty. Se zdrojem obojího seznamuje transcendentální poznání. Pán chce vyložit Arjunovi zmíněný rozvoj poznání, protože Arjuna je Kṛṣṇovým důvěrným oddaným a přítelem. Zde Pán znovu potvrzuje to, co už vysvětlil na začátku čtvrté kapitoly: úplného poznání může nabýt jedině Pánův oddaný přímo od Pána skrze učednickou posloupnost. Člověk proto má být natolik inteligentní, aby poznal zdroj všeho poznání, který je příčinou všech příčin a jediným cílem meditace ve všech druzích jógy. S poznáním příčiny všech příčin pozná vše, co je možné znát, a nic dalšího k poznání mu nezůstane. Védy (Muṇḍaka Upaniṣad 1.1.3) říkají: kasminn u bhagavo vijñāte sarvam idaṁ vijñātaṁ bhavatīti.